Hlas volajícího na poušti

President Václav Klaus přednesl během své návštěvy USA ve Washingtonu významný projev, ve kterém jasně definoval nebezpečí, kterému čelí dnešní svět. Jeho obsah je k dispozici v tištěných médiích i na internetu, já bych se ale chtěl dotknout způsobu, jak byl jeho projev našimi médii okamžitě desinterpretován. Server Aktuálně.cz např. uvedl jeho projev pod titulkem „Bojte se nesvobody a homosexualismu, řekl Klaus Americe“.

Snad porozumíme jeho obavám lépe, když porovnáme Klausovy zásadní výhrady vůči současným ideologiím a tendencím ke globalizaci, vytváření nadnárodních států, náboženství enviromentalizmu a posilování agendy homosexualismu a genderu s cíli Adama Weishaupta, jenž je spojován se založením bavorské tajné společnosti Illuminátů (r.1776). Záměry zakladatele tehdejších bavorských illuminátů lze shrnout následovně:

• zničení křesťanství a všech monarchistických vlád.
• zničení národů jako takových s cílem světového internacionalismu.
• potlačování veškerého patriotistického úsilí a označování vlastenectví za úzkoprsý předsudek, který nelze sloučit s principem všeobecného přátelství mezi lidmi a s konceptem „Univerzálního bratrství.“
• zrušení rodinných vazeb a manželství, a to formou systematického rozkladu
• potlačování práv dědických a vlastnických.

Když tyto záměry porovnáme s ideály francouzské revoluce, doktrínami komunistů a cíli svobodných zednářů, ale především se současnými doktrínami Evropské unie, nelze nevidět překvapující shodu. Pod pláštíkem krásných slov o rovnosti, svobodě a bratrství, za sliby vytvoření „ráje na zemi“, za sladkými řečmi o lidských právech a záchraně životního prostředí se ve skutečnosti skrývá touha uchvátit moc, zbavit většinu lidí svobody, učinit z nich otroky a nastolit krutovládu „osvícených“ elit.

Pro všechny tyto ideologie je totiž charakteristická přes zdánivé protiklady (komunismus je záležitost levičáků, kdežto mnoho svobodných zednářů je mezi politickou pravicí, spolu se skupinami jako je Bilderberg či Trilatelární komise jsou tvořeny mocnými tohoto světa) jedna základní věc – odmítnutí Božího slova a jeho závaznosti pro všechny lidi. Jinými slovy – služba Božímu nepříteli. Řečeno přímo, jde o satanské spiknutí s cílem odvrátit co možná nejvíce lidí od poznání a následování Ježíše Krista.

V průběhu minulých století byly Božími nepřáteli zkonstruovány nejrůznější myšlenkové stavby, které zdánlivě zpochybnily svědectví Bible. Počínaje racionalismem osvícenství, přes Darwinovu teorii až k marxistickému „vědeckému světovému názoru“, mají všechny tyto myšlenkové „Babylónské věže“ jediný účel – oddělit národy světa od poselství Bible, vytvořit přesvědční, že Boží Slovo již dnešnímu člověku nemá co říci a okrást tak lidi o podíl na Božím dědictví.

Jaké jsou výsledky tohoto „pokroku“? Stali se lidé lepšími od té doby, kdy přestali brát Bibli jako hlavní zdroj a korektor svého chování? Opak je pravdou. Nikdy v dějinách lidstva se neuskutečnilo tolik zla, jako v éře moderní společnosti, jež vyhlásila, že „Bůh je mrtev“. Není bez zajímavosti, že tuto situaci předpověděl již před dvěma tisíci lety apoštol Pavel ve svém 2. dopise Timoteovi (3,1-5):

„Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat.“

Všechny novodobé ideologie se staví do opozice proti Bibli a jejího poselství o vykupitelském díle Ježíše Krista, do opozice proti ústřednímu sdělení Božího slova, že tím, co člověka odděluje od Boha, je lidský hřích. Tyto ideologie staví před oči lidí všechno možné i nemožné, aby zakryly skutečnou příčinu lidské bídy – a tou je vzpoura proti svému Stvořiteli.

I když to Václav Klaus takto přímo nevyslovil, vnímám jeho poselství, které především v posledních letech během svého presidentského úřadu konzistentně sděluje, jako odvážnou obranu základních principů, na nichž stojí naše skutečná identita – jako odvážnou obranu Božích principů stvoření.