Pumový atentát na budovu Parlamentu

Dnešního dne se kromě jiných géniů a významných osobností, jako je Issac Newton, narodila naše dcera Barbora. Lépe než dlouhé tirády o její osobitosti vypoví její esej "Slavnostní projev předsedy prozatímní vlády ku příležitosti volebního patu", který získal před několika lety cenu v soutěži společnosti Penta...

13.4.2025, Praha

Vážení spoluobčané,

je mi velikou ctí hovořit k vám právě z tohoto slavného místa - balkónu Pražského hradu.

V uplynulých měsících se odehrálo mnoho významných událostí, které se zpočátku zdály být pro náš stát katastrofou. Pumový atentát na budovu Parlamentu, kde právě uprostřed povolebních projednávání podoby nové vlády zahynuli všichni poslanci, nám však umožnil vykročit novým směrem k budování společnosti schopných a sebevědomých lidí. S mocnou podporou vyjímečných lidí ze svého undergroundového milieu jsem se chopil příležitosti znovu povzbudit náš národ, vrátit mu po nekonečné řadě korupčních skandálů ve vrcholové politice čest, důstojnost a hlavně spravedlnost, protože ta je základem skutečné demokracie a svobody, neboť spravedlnost je princip univerzální platnosti hodnot. Dovolte mi citovat mého oblíbeného teoretika Hayeka:

"Spravedlnost může být smysluplně připisována pouze lidskému jednání, nikoli nějakému stavu věcí jako takovému bez vazby na otázku, zda byl nebo mohl být vědomě někým způsoben…

Nespravedlností, které se má zabránit, je zasahování do chráněné oblasti bližního..."

Jinými slovy, nelze říci, že náš (ale ani žádný jiný) volební systém je spravedlivý či nespravedlivý, určující je, jak konkrétní aktéři volebního procesu jednají. A ten náš nespravedlivé zacházení s občany a nespravedlnost produkoval. Průběh voleb nebyl determinován voliči, nýbrž libovůlí současných držitelů moci. To oni ztělesňovali zákony ošetřující to, jak mají "spravedlivé" volby probíhat, určovali kde a kdy se uskuteční, kdo smí a kdo nesmí kandidovat apod.

Svobodní lidé nesmějí být podřizováni žádným příkazům, co mají dělat. Musejí mít možnost se podrobovat pouze pravidlům toho, co dělat nesmějí, kromě plnění závazků, která na sebe dobrovolně berou. Když si uvědomíme, že lidé museli volit své zastupitele z předem určené nabídky, jistě nešlo hovořit o dobrovolném závazku či negativní povinnosti. K volbám nebyl nikdo nucen jít. Když si ale volič z nabídky vhodného kandidáta do pozice svého politickho zastupitele nevybral, jeho hlas byl redistribuován jinam mimo dosah jeho kompetencí. Lidé byli de facto nuceni volit, a tedy nebyli svobodní.

Chráněná oblast člověka, kterou nesmí nikdo narušit, má-li jednat ve znamení spravedlnosti (resp. nemá-li se dopustit nespravedlnosti), je - jak říká John Lock - "život, svoboda a majetek". Je ironií, že o ničem jiném takzvaní zastupitelé občanů, tedy političtí funkcionáři, nerozhodovali.

Všechna pravidla "spravedlivého jednání" musejí být univerzálně považována za nesporná, musí být platná v celém systému ostatních pravidel. Při uplatnění pravidla na jakoukoli konkrétní situaci nesmí být v rozporu s žádným jiným pravidlem. Nesmí dojít k jejich konfliktu. Uvážíme-li existenci takového dokumentu vyprodukovaného z našeho parlamentu, jakým je třeba Zákoník práce, je zřejmé, že ani tato podmínka splněna není.

Jaký by tedy měl být spravedlivý politický řád? Je nutné oprostit se od zažitých vzorců socialistické minulosti, která se snažila udělat ze všech lidí jednovaječná n-čata či dokonce klony s totožnými podmínkami a potřebami a znovu mezi lidmi vybudovat přirozenou solidaritu založenou na uvědomění si potřebnosti komunikace a vzájemné pomoci lidí. Nepřenechávejme státu kontrolu nad svými osudy, budujme svůj život sami! Svoboda je neslučitelná s centrálně řízenými státními zřízeními, kde dění ve státě je prošpikované tisíci úředníky zpomalujícími až ochromujícími a narušujícími svobodná rozhodnutí občanů. Ekonomické uspořádání hraje při podpoře svobodné společnosti dvojí úlohu:

1. sama svoboda ekonomického uspořádání je součást široce chápané svobody,

2. ekonomická svoboda je nepostradatelným prostředkem k dosažení svobody politické.

O vztahu mezi politickou svobodou a volným trhem hovoří jednoznačně i historické důkazy - snad žádná společnost vyznačující se vysokou mírou politické svobody nepoužívala pro převážnou část svých historických aktivit něco jiného než svobodný trh.

Politickou svobodu si téměř neuvědomujeme, pokládáme ji za přirozenou, máme tendenci zapomínat, jelikož v ní už od konce 19. století žijeme, ale jsme coby příslušníci západního světa výjimkou. V jiných částech naší planety je normou tyranie, poddanství a bída. Z tohoto vývoje je jasné, že politická svoboda přišla jasně jako doprovod svobodného trhu a kapitalistických institucí.

Proto otevíráme bránu k jediné cestě k spravedlnosti, a tou je přímá demokracie!

Přímá demokracie v obecně chápaném významu pojmu se v současnosti snad nikde na světě nevyskytuje, snad jen ve Švýcarsku a některých domorodých kmenech existují její náznaky. To je dobrý důvod ukázat světu, že Česká republika stále ještě neztratila svého revolučního ducha a nebojí se proklestit onu cestu sama. Staňme se průkopníky nového věku!

Kapitalismus jakožto předpoklad či produkt ekonomické i politické svobody bude přirozeným výsledkem přímé demokracie - volba člověka nebude procházet žádnými dalšími stupni, než dojde k její realizaci, člověk se bude rozhodovat sám za sebe v konkrétní situaci, jen tak bude schopen zajistit si osobní svobodu a obecnou spravedlnost.

Přímá demokracie znamená zrušení veškerých zásahů státu do tržních i osobních vztahů lidí. Charakteristickým rysem jednání prostřednicvím politických kanálů je, že mají tendenci vyžadovat velkou jednotnost. Velkou předností trhu naopak je, že umožňuje různorodost. Ekonomickou moc lze široce rozptýlit, kdežto politickou moc lze rozptýlit velmi těžko. Je tedy žádoucí, aby ekonomická moc byla od politické oddělena a sloužila jako její rovnocenný protipól a kontrola, protože jsou-li obě moci spojeny, je jejich koncentrace téměř nevyhnutelná.

Neosobní trh odděluje hospodářské aktivity od politických názorů, které jsou pro její aktivitu nepodstatné, což si ovšem nejspíš naši funkcionáři - buď jim země lehká - nemysleli. U nás se hospodářské aktivity řídily výhradně politickými názory: kdo si pana ministra či náměstka oblíbil tak, že mu rád zaplatí luxusní zahraniční dovolenou nebo jako pozornost přinese obálku s bankovkami či šekem, ten určoval politická rozhodnutí o svém místě na trhu.

Tím ovšem nechci říci, že bude zrušena instituce vlády! Jen se pozmění - a rehabilituje - její funkce. Vláda bude sloužit jako aréna, v níž lze vyjednávat a pozměňovat pravidla, a jako soudce při sporech. Jejím hlavním úkolem bude zmírňovat rozdíly ve výkladu pravidel, které mezi lidmi existují, a vynucovat dodržování pravidel těch, kteří by chtěli jednat nespravedlivě.

Dále bude složit jako prostředek komunikace se zahraničím a ventilovat diskutované problémy veřejnosti. Jinak však nebude sama jednat, rozhodovat, k tomu budou sloužit referenda.

Veškeré rozhodování se omezuje na vyjednávání vedoucí k oboustranné spokojenosti konkrétních akterů, kterých se problém týká. Stát se do nich nechce nadalále míchal. V praxi to bude zanmenat, že se nebude roky přepisovat zákoník práce, ale nechá se na zaměstnavatelích a zaměstnancích, jak se dohodnou na své spolupráci: jakou si dojednají mzdu. Lékaři nechť si pracují třeba 70 hodin týdně, když na to budou mít dost sil, a osoby vyhábající se dosud práci se muset změnit svůj životní styl, neboť přechodem k přímé demokracii končí éra sociálního státu, jak u nás fungoval dosud. Pomoc potřebným občanům se přesouvá do kompetencí jednotlivých měst. Méme za to, že lidé, kteří spolu žijí v jednom městě, také lépe rozumí jejich individuálním handicapům a dokážou jim efektivněji pomoci tak, jak to dotyční nejvíce potřebují. O školách ať rozhodují jejich ředitelé - je v jejich zájmu komunikovat s jinými školami a stupni školního vzdělávání, aby byly konzistentní a kontinuální a budovat své škole dobrou úroveň. Všechny problémy si občané nyní budou moci řešit sami s konkrétními osobami. Vždyť je nehorázné dělat z občanů bezmocné, závislé děti, o které se stát musí starat. Lidé jsou si sami nejlépe vědomi svých potřeb a lépe si sami vyjednají své zájmy, než "stát"! Realizace přímé demokraci bude probíhat následovně:

1. oficiální vyhlášení končného řešení dosavadní podoby vlády. Tento krok probíhá právě teď.

2. vyhlášení výběrového řízení na posty vládních činitelů. Požadavky na funkce budou zveřejněny v následujících dnech.

3. totální privatizace - to ovšem neznamená, že občané budou muset za včechny služby platit hotově. Budou moci nadále si platit zdravotní pojištění, pojištění na školní vzdělávání, policejní služby, důchodové apod. - budou platit jen na konkrétní služby, které si přejí. Momentálně úřadující prozatímní vláda se zavazuje peníze získané prodejem dosud státních podniků zpětně vrátit občanům na základě jejich celoživotních odvodů daní do státní pokladny, aby se mohli v klidu rozhodnout, jak naložit se svou budoucností.

4. zavedení minimální rovné daně na nutné státní potřeby (např. možnost války)

Dále předem avizuji, že ve všech domácnostech bude instalován software pro hlasování v referendech.

Tři desetiletí jsme se zaťatými zuby pozorovali politické dění v našem státě, až nyní se nám dostalo příležitosti pokusit se začít opravdu znova a jinak, než jak tomu bylo dosud. Pevně věřím, že tato opatření dopomohou ke skutečné nápravě společnosti, protože pomohou rouzvoji liské svobody a lidství jako takového. Naučme se konečně brát na sebe zodpovědnost za vlastní jednání! Navraťme mu základní morální principy, které z něj svým přesouváním odpovědnosti vyrvala "moderní" byrokracie!

Cesta, která nás čeká nebude snadná. Získáme-li úplnou svobodu, může se nám stát, že nebudeme vědět, jak si s ní počít. Ale věříme, že český národ je národ silných a rozumných lidí, ostatně jak se v minulosti v nejtěžších časech prokázalo, a že počáteční překážky zdárně vyřešíme. Vyzývám proto jen, abyste byli silní a jednali v následujících dnech, měsících a letech v souladu se svým čistým svědomím, protože další osud naší země je nyní ve vašich rukou.

Děkuji vám za podporu a ochotu spolupracovat na našem společném díle, které se může stát vzorem pro ostatní vyspělé společnosti.

A nyní pojďme všichni slavit, dokud jsme plni entuziasmu a pivo je levné!