Ta otázka je mnohem závažnější

Neboli-první otázka stojí,proč by vlastně Ježíš odsouzen a ukřižován.Na smrt ho vydala nejvyšší židovská rada.Zdali zkoumala, zda je skutečný Mesiáš?On přece ten hlavní důkaz přinesl až po své smrti.Ba dokonce nemohl se stát ani králem, protože ho tato sama rada uvěznila a vydala Římanům k odsouzení.Takhle bych mohl pokračovat,nicméně ta základní odpověď je že ukřižován být musel-protože tím vlastně přinesl oběť za spasení všech lidí.Kdyby nezemřel,celé lidstvo by připadlo Satanovi a Bůh by to na Zemi projel.

Ta druhá otázka je horší ono totiž po jeho smrti nebylo křesťanství otázkou několika stovek jeho přívrženců.Pavel sám procestoval širokou oblast Středomoří,šířil myšlenky  Ukřižovaného,mnozí jeho víru přijali, Petr pro ní získal pohanský Řím.takže jak to že se najednou vytvořila široká trhlina v náboženství věřící v jediného Boha?Jakto že nová křesťanská církev uznávající jak Otce tak Syna se ke svým židovským předkům (uznávajícím jenom Otce)otočila zády a pořádala na ně pogromy?

Re: Ta otázka je mnohem závažnější

Snažil jsem se tlumočit židovský pohled na tuto otázku. Jinak církev nepořádala na Židy pogromy v prvních stoletích své existence, ale až ve středověku, kdy vznikla hierarchická církevní instituce. Ze začátku to byli spíše křesťané, kdo byli pronásledováni Židy. MP

Věda a Bible

"Pokud se historik Rodney Stark nemýlí, když pokrok západní vědy přisuzuje Bibli a jejímu systému víry, byl by náš svět chudší a vědecky zaostalejší (jak tomu bylo i v případě současných muslimských zemí, kdyby do nich Evropa a Severní Amerika – kultury odkojené Biblí – nedovážely své technologie)." Tak to asi podle Rodneyho Starka a Davida Klinghoffera museli křesťané po staletí tu Bibli nějak špatně číst, nebo co, když byly ty jí odkojené kultury po valnou část středověku znatelně zaostalejší nejen za tou muslimskou, ale také kupříkladu za čínskou a indickou...

Re: Věda a Bible

Hlavním přínosem křesťanství pro rozvoj věd bylo, že vytvořilo vhodné myšlenkové (ideově-filozofické) prostředí a potřebné materiální podmínky. Proč právě a pouze křesťanská Evropa se stala kolébkou moderní vědy a na některá z mnohem vyspělejších kultur – od Číňanů po Araby, kteří dosáhly mnohem vyššího stupně učenosti a technického rozvoje, než středověká Evropa? Ukázalo se prostě, že naše představy o středověku jsou vlivem předsudků o něm velmi zkreslené - rozpoznání jeho významu pro rozvoj vědy  začala dílem francouzského fyzika a filozofa Pierra Duhema. Při zkoumání dějin statiky zjistil, že kořeny sice vedou až k Aristotelovi, ale jako skutečného zakladatele odhalil vědce ze třináctého století jménem Jordanus de Nemore a další vědce ze čtrnáctého století jako byli Albert Saxonský, Jean Buridan a Nicole Oresme. Nejen Pierr Duhem, ale i řada ostatních vědců zabývajících se historií dospěli k názoru, že základy moderní vědy byly položeny právě v "temném" středověku.