Středa 12. května 2021, svátek má Pankrác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 12. května 2021 Pankrác

Můj přítel Vlado Oláh

25. 05. 2010 20:00:00
Možná, že mně někdo na základě špatné interpretace mých příspěvků, zabývajících se romskou problematikou pokládá za rasistu a nepřítele Romů. To je ale opravdu veliký omyl. Zároveň bych také chtěl vyvrátit falešné přesvědčení některých diskutujících, že příslušníci této komunity obecně mají nízké IQ a nedosahují proto vyššího vzdělání, neřkuli akademických titulů. Mým dlouholetým přítelem je totiž PhDr. Vladimír Oláh, zakladatel Matice romské, spisovatel a básník, v neposlední řadě také oddaný a upřímný křesťan.

Z webových stránek Romové v České republice přebírám základní životopisné informace o Vlado Oláhovi:

Vladimír Oláh
PhDr. Vladimír Oláh se narodil 22. května ve Stropkově (okres Svidník) na východním Slovensku. Dětství prožil v romské osadě. Měl vždy rád poezii i prózu, účastnil se různých recitačních soutěží.

Studoval střední hornickou školu v Banské Štiavnici, nakonec maturoval na střední vojenské škole. Při službě vojáka z povolání absolvoval dálkově Filosofickou fakultu University P. J. Šafaříka v oboru výchovy a vzdělávání dospělých. Ze zdravotních důvodů vojensku službu opustil.

Nyní žije se svou rodinou v Praze, kde vedle účasti na různých kulturně-společenských aktivitách (Helsinský výbor, Nadace Tolerance, komise Ekumenické rady církví pro evangelizaci a pastoraci Romů) založil "Matici romskou" - romské křesťanské a vzdělávací sdružení, jehož je předsedou. Je spoluautorem překladu výňatků z bible, publikovaných v knížce "O Del vakerel ke peskere čhave" - "Bůh mluví ke svým dětem". Dálkově studoval teologii.

Známe se již od konce 80. let, náš kontakt zprostředkoval společný přítel, výtvarník Václav Lamr, který dlouhodobě s Vladem spolupracuje na různých projektech a ilustroval jeho knihu „Bůh mluví ke svým dětem.“

V rozhovoru publikovaném na těchto stránkách mne velmi zaujaly tyto Vladovy myšlenky a názory:

Pane Oláhu, pocházíte z romské osady, proč vás napadlo jít studovat?

„Myslím, že to je přirozené studovat, každý mladý člověk má zájem poznávat a získávat vědomosti a já jsem byl od přírody velmi zvědavý, rád jsem četl, takže jsem i rád studoval, chtěl jsem být premiantem, ukázat neromským spolužákům, že i Rom dokáže být dobrý ve studiu, na základní škole jsem patřil mezi nejlepší ze třídy.“

Co jste dál vystudoval?

„Mám střední školu tankových techniků ve Vyškově, pak jsem v Nitře studoval školu tankových techniků s maturitou, potom jsem studoval Filozofickou fakultu obor výchova a vzděláváni dospělých a po příchodu do Prahy asi po roce, co jsem tady působil, jsem začal studovat Karlovu Univerzitu teologickou fakultu. Bohužel v třetím ročníku jsem přerušil, protože jsem dostal pět infarktů za sebou, nezvládl jsem to, chyběl mi už jen rok do skončení studia a chtěl jsem být jáhen a chtěl jsem pomáhat Romům hlavně skrze náboženství. Evangelizace se mi nedaří tak, jako kdybych byl knězem, ale i tak působím mezi Romy evangelizačně.“

Jste znám jako básník, jak jste se dostal k psaní básní?

„To je přirozená vlastnost, to je dar od Boha, začal jsem psát a viděl jsem, že to má myšlenku, tak jsem do toho dal ještě myšlenky ze života, dal jsem do toho trošku filozofie a rytmus už byl, tak jsem začal psát básně.“

Mimo psaní básní jste prošel mnoha sdruženími, co vás přimělo k založení Matice romské?

„Romové víc jak chleba a sůl potřebují přijmout víru v Ježíše Krista, který se za nás obětoval. Mnoho Romů je v očistci, protože nemají Ježíše Krista, nepřijímají ho aktivně, přijímají Ho pasivně, mnozí se modlí doma, někteří se nemodlí vůbec, bohužel žijí podle svého a pak to vidí na svých dětech, na svém utrpení, na svém zkaženém životě. Jedině Bůh může napravit život, jedině Bůh může nasměrovat cíl každého člověka a cíl každého člověka je příprava na budoucí život, tady to je dovolená, ale život na věčnosti je věčný.“

Romové všude po světě se přiklánějí k letničním církvím, jak si to vysvětlujete?

„Protože je tam volnost, mohou projevit svůj temperament, více se můžou i vyjádřit, proč uvěřili v Ježíše Krista, v katolické církvi to není umožněno, protože tam jsou mše, tam jsou přijati Romové, kteří už uvěřili evangeliu a chodí na mše jako aktivní křesťané.“

Zde je možno si přečíst a poslechnout celý rozhovor s Vlado Oláhem:

http://romove.radio.cz/cz/clanek/22594#5

Autor: Martin Pinc | úterý 25.5.2010 20:00 | karma článku: 13.55 | přečteno: 3076x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Křesťané a zánik Římské říše

V roce 312 po Kr. zvítězili Konstantinovi vojáci v bitvě u Milvijského mostu nad císařem Maxentiem a v následujícím roce vydal Konstantin v Mediolanu (dnešní Milán) edikt, jímž uznal křesťanství za rovnoprávné náboženství. .

12.5.2021 v 7:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 |

Jaromír Tichý

O rockových klubech - tedy před coronavirem

Nedávno jsem našel jistý článek jiného blogera o devadesátých letech. Líčil je v takových superlativech, až jsem měl pocit, že je ve skutečnosti nezažil, anebo trošku víc hulil než já....

12.5.2021 v 2:18 | Karma článku: 8.37 | Přečteno: 141 | Diskuse

Dita Jarošová

Tramping na řadě?

Jsem zásadně proti zrušení trampských osad Grédo a Athabaska na Labi u přehrady Les království. Zajímalo by mne, jak je tomu u ostatních trampských osad. Vracíme se do totality?

10.5.2021 v 17:15 | Karma článku: 27.96 | Přečteno: 722 | Diskuse

Pavel Král

Jak dostat z daru milosti maximum ?

Využít příležitost "do mrtě." To je důraz, který mě provázel celé dětství a mládí. Když jsme jeli na borůvky, tak muselo být vědro plné. Můžeme si dovolit přistupovat k Božím darům podobným způsobem ? To je dnešní otázka.

9.5.2021 v 13:00 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 109 | Diskuse

Karel Sýkora

Egyptská říše a její počátek

Faraon je titul používaný pro starověké vládce Egypta v hebrejském a později i v řeckém prostředí. Dnes je toto slovo široce používáno právě díky použití v Bibli a u řeckých a římských autorů.

7.5.2021 v 5:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 |

Najdete na iDNES.cz