Sobota 11. července 2020, svátek má Olga
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 11. července 2020 Olga

Byl Jan Ámos Komenský Maďar?

9. 12. 2010 18:30:00
Rosťa (Ross) Hedvíček, blogger, proslulý často velmi neomalenými (ale někdy docela vtipnými) výpady na adresu Čechů a českých (potažmo československých reálií), před nedávnem učinil výše zmíněný objev, jímž, jak se chlubí, zbořil jednu z českých model. Zařadil se tak po bok T.G.Masaryka, který s podobným nedostatkem taktu prohlásil Rukopisy Zelenohorský a Královédvorský za novodobé podvrhy a do značné míry podkopal přesvědčení našich národních buditelů o skvělé minulosti českého národu?
Rembrandtův portrét Komenského, galerie Uffizi
Rembrandtův portrét Komenského, galerie Uffizi

Hedvíček na svém blogu píše (bez české interpunkce, asi proto, že žije v USA): „Ucitel narodu, Jan Amos Komensky (1592-1670) nebyl "Komensky", coz byla pouha prezdivka podle vesnicky, kde jeho rodice bydleli, ale byl madarske narodnosti a jmenoval se SZEGES. Jeho rodice byli certifikovani Madari jako polena a jak vam kazdy emigranty nenavidici cesky Honza rad potvrdi - narodnost se v Cesku urcuje podle rodicu... A tak ani Jan Amos Komensky, jehoz rodice byli Madari, nemuze byt Cech, byt se narodil v Komni, Nivnici nebo Uherskem Brodu (to se pani Szeges-ova pekne nabehala, nez vsechny ty tri mista stihla - kezet csokolom!) - ale zase jen Madar! a dalším odstavci pokračuje: Komenskeho rodice odesli z Madarska/Uher v 16. stoleti a rodinne prijmeni Szeges je prominentne uvedeno v pred casem objevene Komenskeho posledni vuli (Milada Blekastad, monography of Comenius). http://no.wikipedia.org/wiki/Milada_Blekastad Informace je to natolik citliva, ze se prumernemu ceskemu Honzovi ceskymi medii taji.“

Přiznám se, že toto „odhalení“ mne velmi zaujalo i zarazilo. Zabývám se Komenským několik desetiletí a stejně dlouho vlastním i některé spisy Komenského a literaturu o něm. Jednou z knih o Komenském, které jsem v naší domácí knihovně nalezl, je soubor textů „Komenský o sobě“, edičně připravený (včetně překladu některých textů z latiny a revize starších překladů) vynikajícími odborníky Amedeo Molnárem a Noemi Rejchrtovou a vydaný již v roce 1987.

V této knize jsou shromážděny mnohé porůznu rozptýlené poznámky a zmínky, které o sobě a svém životě Komenský učinil. Z těchto i z mnoha jeho jiných spisů a textů je zřejmé, že jedněmi z největších hodnot, které Komenský ctil, byla rodná vlast a jazyk. Jak tedy národnostně identifikuje Komenský sám sebe? Např. v roce 1660 píše v předmluvě ke knize „Všenáprava vlasti“ tuto dedikaci: „Milé matce mé Vlasti, zemi Moravské jeden z věrných synů jejích --- Jan Amos Segeš Nivnický, po otci nazvaný Komenský...“ Pokud se týká rodného jazyka, zcela jednoznačně požíval od dětství češtinu. Komenský se vždy zřetelně hlásil ke svému češství a moravskému původu. To, že Komenský někdy užíval (zejména ve svém stáří) příjmení po svém otci Segeš, tedy není nějaký horký objev, ale informace obecně známá desítky let (a odborníkům vlastně „odjakživa").

Jak je to ale s původem jeho rodiny? Sám Komenský toho o svých rodičích a rodině mnoho nepíše – záhy (ve 12ti letech) osiřel a vyrůstal v rodině své tety Zuzany, poté u poručníků v Nivnici. Přesto je známo alespoň to, že jeho rodiče se hlásili k Jednotě bratrské a jeho otec Martin Komenský byl synem Jana Segeše, fojta z Komni.

Jak je to ale s jeho maďarským původem? Docela zajímavé informace na toto téma obsahují Toulky českou minulostí z 10.11.2007 setkání 444 (podtitul Segeš, Nivnický, Komenský). Na téma Komenského původu a rodišti se zde říká:

"Naprostá většina dnešních badatelů se přiklání k názoru, že Komenský přišel na svět v Nivnici. Kdyby však tehdy platila stejná pravidla, jako dnes, totiž že dítě dostává příjmení po svých rodičích, případně po jednom z nich, většinou po otci, tak by se chlapec, narozený 28. března 1592, jmenoval ještě úplně jinak, než jak ho známe dnes. Jak? Jmenoval by se "Segeš." Ve vesnici Komni žil někdy kolem poloviny 16. století fojt jménem Staněk. Staněk je domácká podoba jména "Stanislav," no a "fojt." Tohleto slovíčko k nám připutovalo z němčiny a znamená správního úředníka a zároveň soudce. (Městskému fojtovi se říkalo "rychtář.") Komňa spadala pod světlovské panství. Staňkův otec se jmenoval pravděpodobně Jan a i on působil ve vesnici Komni jako fojt. Jan, to byl dědeček Jana Amose, a jeho syn Staněk byl ve vztahu k Janu Amosovi jako strýček k synovci. Jan. a potom Staněk. ale jak dál? Jan - tedy Komenského (asi) pradědeček Jan zřejmě používal příjmení Segeš.
Segeš. Jakého může být původu toto jméno? Není to úplně stoprocentní stopa, ale "Segeš" může naznačovat, že šlo o rodinu, která přišla na Moravu ze sousední uherské Horní země. Tedy z dnešního Slovenska. Dvě slovesa v dnešní maďarštině znamenají jednak "zavázat se smlouvou," jednak to může být "utéci, uskočit." Takže "Segeš" bychom mohli vyložit jako že šlo buď o člověka někomu něčím zavázaného, nebo o utečence, běžence. Jsou i jiné výklady. Jeden z nich tvrdí, že Segešové, popřípadě Seješové je stará moravská rodina, která žila na jihovýchodní Moravě už od 15. století, no a Maďaři, ti zase prohlašují se vší vážností: "Komenský, to je dar maďarského národa spřízněnému národu českému." Což je asi hodně přitažené. Za vlasy. Komenský sám nikdy o nějakém uherském původu své rodiny nemluví, a to ani v době, kdy žil několik let v Uhrách, v Blatném Potoce neboli Sárospataku. Tam se asi maďarsky naučil, ale že by tuto řeč ovládal předtím, o tom není nikde ani zmínka...

...Na okraj listiny, kterou se povolovalo zřízení bratrského hřbitova v Uherském Brodě, si Jan Amos Komenský připsal tato slova: "Na kterémž hřbitově uprostřed při kaplici pohřbený leží Martin Komenský, vlevo při něm k němu přiložena Anna, manželka jeho, a za tím Lidmila, pak Zuzana, dcery jejich." Tedy Komenského rodiče a jeho sestry. "Což poznamenal, paměť rodičů svých sobě připomínaje Jan Amos Komenský léta 1670. v únoru, Amsterodami hospes."

Autor: Martin Pinc | čtvrtek 9.12.2010 18:30 | karma článku: 16.01 | přečteno: 3117x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Vladimíra Bošková

Děti své učitele nenakazily?

Švédský úřad pro veřejné zdraví seznamuje se studií, která porovnala míru infekce covid-19 mezi školáky ve Švédsku a Finsku.

11.7.2020 v 18:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Hagia Sofia: Boží Moudrost vs lidská nemoudrost (Doplněno)

Erdogan zavádí nové pořádky. Chová se arogantně doma a stejně tak v Sýrii a Iráku, kde si dělá, co chce. K úžasu Řecka a Kypru překresluje námořní hranice ve východním Středomoří, vojensky expandoval do Libye.

11.7.2020 v 13:50 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 549 | Diskuse

Filip Vracovský

Kapela Ortel, která nemá s nacismem nic společného zahraje 8.8. v 20:08 v Měděnci

Já vlastně ani nevěřím tomu, že Ortel je "náckovská" kapela, jen si vzala témata vlastenectví i náckovství jako marketing, a lidi na to slyší. Tak proč uhýbat stranou, že?

11.7.2020 v 12:21 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 1248 | Diskuse

Zbyšek Hlinka

Města šíří toxické ženství

Města jsou plná různých děr, které šíří toxickou feminitu. Myslím, že je třeba s tím navždy skoncovat. Ideálně by se města měla zcela zbourat a srovnat se zemí.

10.7.2020 v 22:53 | Karma článku: 32.98 | Přečteno: 1337 | Diskuse

Otto Kamm

Kapitola XLI. - Mešita

Mně třeba nevadí, že Turci, ti pohanští psi, jak se o nich vyjadřoval náš dobrý voják Švejk, se rozhodli, že změní Chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia) na mešitu. Obzvlášť, když to byla kdysi úplně první mešita na území Turecka.

10.7.2020 v 20:00 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 508 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz