Demonstrace v Káhiře. Zdroj: Internet
My všichni, kdo si pomatujeme události ze sklonku 80. let, nemůžeme nevidět praralelu těchto demonstrací proti různým, většinou autoritativním režimům v různých arabských zemích v čele s Egyptem, se zhroucením železné opony a vlády komunismu v zemích střední a východní Evropy. Zatímco u nás a v ostatních zemích „reálného socializmu“ byla hlavním motorem demonstrací touha po svobodě a nastolení demokratické vlády, příčinou protestů lidí v arabských zemí je spíše nesouhlas s vládnoucí oligarchií a kleptokracií, jež vedla na jedné straně k pohádkovému zbohatnutí úzké vrstvy, spojené s vládou, ale na druhé straně neřešila velmi bídnou životní úroveň drtivé většiny populace.
"Jestli do pátku nepochopí, že je konec, v jednu hodinu, hned po modlitbě ho zabijeme," volal mladík s kudrnatými vlasy. Říkal to nejdřív mne, ale posléze už to provolával k menšímu davu, který se kolem nás hned shlukl. "Musíme ho zabít, jinak neodejde," přizvukoval mu jiný. "Hned po páteční mši," souhlasili ostatní. "Pomodlíme se a půjdeme na to," řvali už i od nás vzdálenější postavy. Pak kdosi zasáhl a výzvy k násilí ukončil krátkým: "Buďte zticha hlupáci, tohle nesmíte říkat, to by byl konec našich protestů. Chcete krveprolití?" - cituji z hlasů, které zaslechla reportérka LN P. Procházková na káhirské ulici.
Jakou alternativu vlády ale nabízejí ti, kdo vedou demonstrace? Jedinou skutečně organizovanou politickou opozicí v Egyptě, jak se zdá, je Muslimské bratrstvo – tj. islámští fundamentalisté, kteří jsou pokládáni za stejně nebezpečné teroristy, jako např. Al-Kajdá a jejich činnost byla proto v Egyptě ilegální. Dnes dopoledne Muslimské bratrstvo v televizi Al-Džazíra vyzvalo Mubarakův režim k odstoupení a vytvoření vlády národní jednoty. Pokud dojde k ustanovení vlády pod vedením islámských fundamentalistů v Egyptě, ovlivní to celý arabský a islámský svět (a tím pádem i nearabský a neislámský) s důsledky, které si netroufám domýšlet.
Wikipedie o Muslimském bratrstvu
Koncepce a postoje Muslimského bratrstva : Asociace muslimských bratří vychází z přesvědčení, že muslimové tvoří jediný národ spojený islámskou vírou. Tato víceméně sunnitská organizace vystupuje na veřejnosti značně populisticky a předkládá demagogické radikální požadavky. K získání podpory se velice intenzivně zabývá sociálními otázkami. Podporuje teroristické operace v Izraeli a Iráku a nabádá věřící k rozšíření islámského vlivu i za cenu „použití meče“. Významným členem Bratrstva byl Sajjid Kutb (1906 - 1966), který roku 1958 napsal svou první knihu – stěžejní dílo Milníky, které sepsal ve vězení nedlouho před svojí smrtí. Obsah díla byl ovlivněn zkušenostmi během jeho studijního pobytu v USA, kde byl šokován morální zkažeností západní společnosti. Milníky ovlivnily další směřování celé organizace. Členové Muslimského Bratrstva věřili, že Korán a Sunna představuje dokonalý způsob života a politické organizace. Podle nich má být uzpůsobena i forma státu a veškeré islámské vlády mají být nakonec sjednoceny v chalífát. Bratrstvo se také snaží o sociální spravedlnost, odstranění chudoby a korupce a o politické svobody v rámci islámských pouček. Staví se proti kolonialismu a prozápadně orientovaným muslimským národům. Zastává tradičně islámské postoje v genderových otázkách (ženská práva, oblékání apod.) a klade důraz na mravnost, skromnost a pracovitost.
