Na hrabalovské téma

27. 03. 2014 22:10:00
Níže uvedený text, který zde zřejmě poprvé a velmi opožděně publikuji u příležitosti stého výročí narození Bohumila Hrabala, je dílem mého slovutného tchána, středoškolského profesora českého jazyka a literatury, pana Miloše Hoznauera. Ve zkratce ukazuje klikatou cestu, po které putovala naše literatura v poválečné době.

Úryvky se stručných dějin české literatury

... Důkladná znalost životy ve všech podobách poskytuje dílu značnou přesvědčivost, autentičnost a působivost. Není divu – autor nějaký čas studoval, pak pracoval jako železniční dělník, byl pojišťovacím agentem, závozničil, dělal plavčíka, nočního hlídače a vrátného. (1947)

... Člověk, který pohrdl vzděláním, který se vetřel mezi železniční dělníky, ulil do pojišťovny, poškozoval naše hospodářství jako závozník, vedl nemorální život jako plavčík, zklamal jako noční hlídač a neosvědčil se ani jako vrátný, nepatří do čistého proudu poúnorové literatury. (1950)

... Bohaté, ale i hořké životní zkušenosti blahodárně poznamenaly tvorbu jednoho z velikánů naší literatury. Toho, který se nespokojil pouze s jednostranným vzděláním, který se bratřil s dělníky na trati, vytrpěl si ústrky jako pojišťovací agent, s hrdým čelem závozničil, zachraňoval tonoucí jako plavčík a který úspěšně pracoval na svém díle v ohradě i ve vrátnici, aby ho naplnil komplexností lidské existence. (1967)

... Je na čase skoncovat s umělou gloriolou slávy kolem některých rádoby „velikánů“ v naší literatuře. Literát, který nedokončí vzdělání a raději koketuje s pojišťovnou, pendlující mezi nákladním autem, bazénem, ohradou a vrátnicí, aby v nich nacházel odrazový můstek pro svůj elitářský exhibicionismus, v naší pokrokové literatuře žádné místo nenajde! (1970)

... Pro autora nebylo lehké zařadit se mezi opravdové tvůrce. Ale on to s pomocí důsledné sebekritiky dokázal. Doby strávená mezi pokrokovými učiteli, moudrými dělníky, zkušenými pojišťováky, bodrými závozníky a obětavými plavčíky se zúročila a dílo spisovatele zaujalo místo, které mu po právu náleží. (1975)

(z připravované, ale nikdy nevydané knihy Miloše Hoznauera „Na túře po literatuře“ )

Pro srovnání - stručný životopis Bohumila Hrabala na České bibliografické databázi, zkráceno :

Bohumil Hrabal (28. března 1914 Brno – 3. února 1997 Praha) byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.

Bohumil Hrabal se narodil v Brně-Židenicích a zemřel v Praze po pádu z okna v pátém patře nemocnice na Bulovce, ve které se léčil.

Po maturitě na reálce studoval Hrabal na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, navštěvoval však rovněž přednášky z dějin literatury, umění a filosofie. Vinou uzavření vysokých škol v období okupace mohl svá studia dokončit až v roce 1946. Během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech, což se odrazilo i v jeho literární tvorbě.

Vystřídal i profese jako pojišťovací agent, obchodní cestující, od roku 1949 brigádník v kladenských ocelárnách a po těžkém úrazu pracoval v libeňských sběrných surovinách jako balič starého papíru. Později pracoval jako kulisák. Nemalou část svého života prožil v pražské Libni – v ulici Na Hrázi. Spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963.

Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal tedy do samizdatových a exilových periodik. Roku 1975 uveřejnil v časopise Tvorba krátké sebekritické prohlášení, na jehož základě mu bylo částečně a pod dohledem cenzury opět umožněno publikovat. (2008)

Autor: Martin Pinc | čtvrtek 27.3.2014 22:10 | karma článku: 10.70 | přečteno: 525x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Ladislav Kolačkovský

Žluté vesty pod prapory povstalců „Za Boha a Krále“

Název to může být provokativní, ale symbolika vlajek na demonstracích odkazuje do daleké minulosti Francie. A nikoliv náhodou k Bretani a Normandii, potažmo i royalistickým povstáním 18. století.

16.12.2018 v 22:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Jiří Ručka

Ukradená písnička XXX. – The Unforgiven II.

Od roku 1991 už nevydala skupina Metallica tak „silný“ materiál, jak v létech předešlých. Od syrového thrash metalu přešla pomalu a potichu přes hard rock až k country, které je ale ve Státech hodně populární.

16.12.2018 v 18:03 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 222 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Z podzimní Vídně - Německý řád s novým Velmistrem

Ke konci roku 2018 proběhla událost, která má význam nejen pro život uvnitř Řádu bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě, ale i dosah celospolečenský, protože Německý řád má již po staletí pevné místo v kultuře naší země.

16.12.2018 v 0:01 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 366 | Diskuse

Karel Sýkora

The Cure – Lullaby

The Cure je anglická alternativní rocková hudební skupina založená v roce 1976 zpěvákem a kytaristou Robertem Smithem v Crawley, Západním Sussexu. Během své existence zaznamenala kapela mnoho změn v sestavě.

15.12.2018 v 17:56 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 106 |

Pavel Kalabis

Statky jsou různé. Některé z nich jsou kulturní

Aktuální čas sám o sobě je výzvou ke vzájemné toleranci. Obracím se na čtenáře s důvěrou v to, že následující do tolerantního rámce patří. A případné zamyšlení o věcech obecnějších také. Uvedené není nové, ale ani nevýznamné.

15.12.2018 v 12:46 | Karma článku: 7.58 | Přečteno: 167 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz