Martin Pinc
- Počet článků 257
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x
Seznam rubrik
- politika
- křesťanská apologetika
- historie - fakta a mýty
- rodina a výchova
- kultura a společnost
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené blogy
Oblíbené knihy
Martin Pinc
Očkování může zabíjet
tento článek uveřejňuji pod tlakem přibývajících důkazů o reálné škodlivosti očkování. Přestože nelze pochybovat, že pomocí očkování bylo v minulosti vymýceno několik smrtelně nebezpečných chorob, v současné době vzrůstají oprávněné obavy, že očkování nemusí být vůbec prospěšné, ale naopak – může způsobit řadu nemocí a v některých případech i zabíjet.
Martin Pinc
Islámský evangelizmus
Na svém blogu poměrně často uveřejňuji příběhy obrácení různých lidí ke Kristu. Možná, že tím vyvolávám něčí nelibost, že jsem v tomto ohledu málo „politicky korektní“. Pokusím se to tedy nyní napravit. Při pátrání po nějakém náboženském termínu jsem se totiž víceméně mimoděk ocitl na muslimském serveru určeném zřejmě převážně pro ženy, s názvem „Muslimka“. Jeho zpestřením je několik příběhů dívek z různého náboženského i ateistického prostředí, které konvertovaly k islámu. Co mne na nich zaujalo, byl průběh jejich „autentické konverze“, který se až dojemně shodoval s příběhem obrácení naší populární islamofilní blogerky slečny Lucie Jíchové (a možná i jiných děvčat jejího ražení). Pro názornost jeden takový příběh uveřejňuji (v jeho původní podobě) - Latasha, křesťanka z USA (25. 10. 2009):
Martin Pinc
Strach z Boha
Ve své knize Proměň svůj strach s podtitulem „Cesta k nové chuti do života“ zařadil německý psychoterapeut Anselm Grün také kapitolu Strach z Boha. Hned v úvodu otevřeně přiznal, že lidé z nábožensky orientovaných rodin trpí poměrně často neurózami (mají dokonce odborný název „ekleziogenní neurózy“), které vznikly vštípením nesprávného obrazu Boha během církevní výchovy, nebo způsobem, jak zprostředkovali jeho představu dětem během výchovy rodiče.
Martin Pinc
Temelín na Berounce
Včerejší Idnes přinesla zprávu o výstavbě gigantického školícího centra Maják ve Ptyči, poblíž CHKO Křivoklát. Stavba je zvláštní tím, že její stavitelé údajně nesmí o tom, na čem pracují, veřejnosti nic prozradit. Jediné, co je zatím veřejnosti přístupné, je skutečnost, že tuto dvoumiliardovou investici financuje rodina miliardáře Tykače.
Martin Pinc
Čeho se bojí muslimové
Na webu Kavkazcenter.com se objevil zajímavý přepis rozhovoru s libyjským islámským teologem Ahmadem al-Katanim, jenž poskytl před pěti lety televizní stanici al-Džazíra. Podle něj v důsledku misijní činnosti konvertuje v Africe každý rok 6 milionů muslimů na křesťanství. Na úvod Ahmad al-Katani vysvětluje svůj postoj vůči christianizaci Afriky:
Martin Pinc
Karma a milost
Karma je hinduistický filosofický koncept, podle kterého je lidský život pouze článkem v řetězci životů a štěstí v životě závisí na skutcích vykonaných v životě předešlém (reinkarnace) a současném (kauzalita). Každý čin, slovo a myšlenka – pozitivní či negativní – zanechává otisky v mysli (samskára). Protože způsob prožívání světa je určován obsahem naší mysli, negativní otisky nevyhnutelně vedou k budoucímu utrpení a pozitivní otisky vedou ke štěstí a spokojenosti.
Martin Pinc
Neznámá minulost Zdeňka Milera
Zdeněk Miler je slavný autor snad nejznámější postavičky pro děti, jež byla vytvořena českým umělcem. Jeho krteček je dnes proslulý i ve vesmíru (alespoň podle sekty vesmírných lidí Aštara Šerana). Je mu (Milerovi) dnes již téměř 90 let, ale stále si uchovává duševní svěžest. V posledních letech jsem četl s tímto slavným výtvarníkem několik rozhovorů, v nichž různí „investigativní“ novináři s gustem zabrousili do jeho minulosti a připomínali jeho dlouholeté členství v komunistické straně. Zdeněk Miler se o této oblasti své minulosti nechtěl příliš bavit, ale ani pro sebe nehledal nějaké výmluvy či ospravedlnění.
Martin Pinc
Diskriminace seniorů – zjevná i skrytá
Před nedávnem mne v pražské tramvaji upoutal letáček jisté nadace, na němž mladá žena rozhněvaně praví k čtenáři: „Nech mou babičku na pokoji“ s podtitulkem „nesnáším diskriminaci starých lidí – a ty?“ Pokud jde o mne, nesnáším ji také, ale co to znamená prakticky? Domnívám se, že tento apel nezahrnuje jen negativní vymezení – starým lidem neubližovat, ale především pozitivní – něco pro ně dělat.
Martin Pinc
Dětská kriminalita jako důsledek krize rodiny
Společně s mnoha jinými jsem otřesen množícími se případy kriminality dětí a mládeže, zejména romského etnika. Naše společnost čelí vskutku bezprecedentní vlně násilí, jehož pachateli jsou často děti mladší než 15 let, kteří zneužívají skutečnosti, že za své činy nemají trestní odpovědnost. Jak tomuto přívalu čelit?
Martin Pinc
Uchvatitelé duhy
Přemýšlím o při pohledu na několik týdnů staré záběry z „pochodu hrdosti“ gayů a lesbiček o tom, proč se tak výrazným symbolem a odznakem těchto komunit stala duha. O něco dříve totiž byla základním symbolem hnutí Greenpeace, kteří prý byli inspirováni indiánskou legendou o „duhových válečnících“. Po tisíciletí (bez přehánění) však měla pro naši civilizaci zcela jiný význam. Jaký je tedy původní význam znamení duhy? Ten totiž zná dnes jen málokdo. Zkusme si ale různé využívání tohoto přírodního jevu jako symbolu přiblížit popořádku – počínaje těmi, kdo jej rádi používají dnes, až k jeho původnímu významu:
Martin Pinc
Dva příběhy cizoložných žen
Populární blogerka paní Soňa Diartová, díky které je naše veřejnost postupně zbavována všech předsudků (nebo nabývá iluzí?) o realitě života v islámské zemi, ve svém pronikavém eseji "Islám? Co to je?" píše mimo jiné (cituji i s pravopisnými chybami): „Je hned několik věcí, které bychom mohli muslimům závidět - rodinné právo a islámské bankovnictví. V islámském právu najdeme mnoho věcí, které by naší společnosti prospěli, ale zničily by pochybné kšefty, které jsou u nás běžné. Banky by totiž nesměly mít poplatky a úroky. Dle islámského rodinného práva by se nemohli muži beztrestně nestarat o své děti a rozvedené manželky a o své rodiče. Každému muži bych přála zodpovědnost muslima. Zodpovědnost za celou rodinu včetně rodičů, prarodičů a dalších částí rodiny.“
Martin Pinc
Stárnutí a sex (podle brožurek a ve skutečnosti)
Na různých blozích zde na Idnes se objevilo několik článků o sexu ve stáří, podobně jako na webu Novinky.cz, kde vyšel článek nazvaný „Sex ve zralém věku může být velmi vzrušující.“ Pravda je, že toto téma bylo donedávna téměř tabuizované – fakt schopnosti, či potřeby provozovat sex ve zralém věku nebyl běžnou veřejností pokládán za téma přípustné pro veřejnou diskuzi. Výše zmíněné texty sice obsahují zajímavé myšlenky a příběhy, jejich spojujícím článkem ale je skutečnost, že jejich autoři na vlastní kůži stáří nezažili. Tím je jejich pohled na danou problematiku nutně do značné míry zavádějící. Můj tchán, pedagog ve výslužbě a vynikající literát Miloš Hoznauer (loni oslavil osmdesátiny) na tento aspekt věci upozorňuje s humorem sobě vlastním v úvaze „Stárnutí s brožurkami“. Protože ji hodlá začlenit do své připravované knihy, dovolím si z ní zde ocitovat pouze několik vět:
Martin Pinc
Úloha malých národů
Skvělá úvaha G. K. Chestertona „Loutkové divadlo“ v knize Ohromné maličkosti mne podnítila k přemýšlení o závěru tohoto článku – ačkoli byl původně napsán pro tak pomíjivé médium, jako jsou noviny, je nesmírně nadčasový. Malé rozměry a jednoduchost loutkového divadla ho přivedly k závěru, že veliké věci je možné zobrazit jen tehdy, je-li je možné ukázat jen ve velmi malém měřítku:
Martin Pinc
Umělý život na dosah?
Včera proběhla médii zpráva, že americký biolog Craig Venter a jeho spolupracovníci ve své laboratoři dokázali kousek po kousku poskládat bakteriální genom. Venter se už 15 let pokouší vytvořit umělý život, je o něm známo, že stál mimo jiné za komerčním projektem sekvenování lidského genomu, který v závěru minulého století konkuroval obdobnému projektu placenému z veřejných zdrojů. Už v říjnu roku 2006 si Venter podal žádost o patent na přípravu umělého organismu. Přesněji řečeno uměle vytvořeného souboru genů, které by bylo možno vložit do buňky zbavené dědičné informace, a tím jí vdechnout nový život.
Martin Pinc
Ultra Violet
Když jsem před časem otevíral autobiografickou knihu ženy, známé jako Ultra Violet „Moje léta s Andy Warholem", měl jsem o této umělkyni s výstředním chováním jen velmi mlhavé představy. Ani představení knihy na záložce přebalu mne však nepřipravilo na nečekané rozuzlení, které čtenáři připravuje její životní příběh.
Martin Pinc
Může být politik charismatický?
Naše média zdobí (a český jazyk kazí) mimo jiné nadměrné používání některých výrazů, která k nám často přicházejí z anglicky mluvícího prostředí. Jedním z vysloveně módních slov je poslední dobou výraz „charisma“, nebo „charismatický“. Ze způsobu využívání tohoto slova ovšem plyne, že pravděpodobně málokterý český novinář tuší, jaký je vlastně původ a původní význam tohoto slova.
Martin Pinc
O andělech
V dnes uveřejněném rozhovoru pro víkendovou přílohu LN se rozpovídala populární mladá herečka o tom, že v tyto duchovní bytosti věří. Věří dokonce, že má svého anděla strážce, jemuž vděčí za ochranu v různých obtížných životních situacích. Kromě toho ovšem věří v principy feng-šuej a neopomíná chodit ke kartářce, aby zjistila, co ji čeká v budoucím životě. Prostě duchovní galymatiáš, nebo, řečeno učeně, synkretizmus. Ale koneckonců, celkem běžná „duchovní výbava“ moderního českého člověka. Vlastně jsem se ale přistihl, že samotný fakt zájmu této mladé dámy o duchovní svět mi je docela sympatický. Cítil jsem z rozhovoru s ní vyzařovat silnou touhu po věčnosti, jež je hluboce vlastní všem lidem, kteří ještě nepropadli cynizmu a skepsi.
Martin Pinc
Katastrofa na Haiti – vzpomínka na rok 1960
V předchozím článku Pokání na Haiti jsem zmínil události, které se staly před 50. lety, v období, kdy bylo Haiti rovněž postiženo přírodní katastrofou – dlouhotrvajícím suchem. Myslím, že cesta na Haiti, která byla vlastně první zahraniční evangelizací FGBMFI stojí za více, než krátkou poznámku. Publikuji zde proto mírně krácený výňatek vzpomínek Demose Shakariana z knihy „Nejšťastnější lidé na Zemi“:
Martin Pinc
Pokání na Haiti
(Lukáš kapitola 13, 1-5): Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví. jejich obětí. On jim na to řekl: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete. Nebo myslíte, že oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“
Martin Pinc
Humanitární krize v našem městě
Reaguji tímto na dotaz čtenáře mého blogu, který se ptá, jaké humanitární krizi čelíme v našem městě (zřejmě reaguje na infornace, které o sobě uvádím na stránkách blogu). Je to problém, o kterém se nepíše snadno – už proto, že se třeba svými slovy někoho osobně dotknu. Faktem ale je, že neznám mnoho jiných míst v naší zemi, jejichž stav by se v posledních 20 letech nejen nelepšil, ale namísto toho rapidně horšil. Zhoršující se stav, který podle sociologické studie Ivana Gabala by mohl vést až ohrožení fyzické existence tohoto města, je vyvolán a zároveň způsoben několika na sebe nabalenými procesy a jevy.
| předchozí | 1 2 | další |
