Hlavně, že se máme rádi!
Jak to chodí v jedenáctičlenné rodině...
Míč letí. Je slyšet ohlušující řev a svištění vzduchu. Letící koule mine o vlásek hlavu Alenčinu, vláskům mým se však nevyhne a já cítím mírnou bolest, vztek však v míře velké. To si prostě musí kopat? V obýváku? Při večeři?! Vstávám ze židle a chci všeobecný hluk ještě zvýšit o pár decibelů, pak to však vzdávám. Neříkám, že by mě nebylo slyšet! Nemá to prostě cenu.
Mé oddávání se depresím v pokoji, který sdílím s nepořádnou sestřičkou, vyruší maminčiny kroky. „Evičko, pojď se najíst, nebo nic nezbyde.“ Začnu na ni chrlit něco, jako že mě to neustálé kopání už štve, ona však prudce odpoví, že si aspoň hrajou. Následuje ostrá diskuse o chování mém a mých sourozenců a trvá, dokud ji matka devíti dětí neukončí šalamounským: „Hlavně, že se máme rádi!“ Ano, maminku mám právě teď ráda opravdu moc.
Odcházím. Bohužel je však jen jedna cesta pryč. Do obývacího pokoje. Kluci neúnavně kopou, Ája usilovně brečí, gravidní kočky zoufale mňoukají... Moment! Mohla bych je nakrmit! Začnu si to rázovat k lednici, prodírajíc se povalujícími se věcmi. Míč mě tentokrát mine, o hrnečku na stole však to samé říct nemůžu. „Stejně byl ošklivý,“ řekne laskavá maminka a pokračuje v krmení mé pětileté sestry Alenky. Možná si tak kompenzuje deficit z nepřítomnosti dalšího miminka, pomyslím si pochmurně.
Ale to už jsem u lednice a i přes zavřená dvířka cítím nesnesitelný smrad toho zvířecího krmiva. Otevírám lednici a dvě minuty do ní civím. Prázdná krabice od mléka, otevřené i zavřené jogurty, plísňový sýr, plesnivá zelenina, zbytky od oběda z minulého týdne, mech, který našla Ája dneska v lese, gramofon... Ale ta velká psí konzerva pro kočky nikde! Zvláštní, pomyslím si a se soucitnou lítostí pohlédnu na čtyři hladové domácí mazlíčky. Tak někdy příště, kočičky.
Následující den jede máma nakoupit, aby nacpanou lednici doplnila dalšími potravinami. Další důvod nákupu je fakt, že má už zase nějaký člen rodiny narozeniny. Přijíždí Vojta, Bára, Bětka i Dáňa (někdy jim závidím, že už v této budově nemusí přebývat), a tak je celá ta naše smečka pohromadě. Večer je oslava, kterou s námi však naši čtyřnozí přátelé sdílet nemůžou, neboť máma zapomněla koupit konzervu. Při slavnostní večeři máma vypravuje svou nejnovější příhodu. Tentokrát není o policajtech, ale o neuskladnitelném odpadu, který vezla vyhodit do popelnic nejmenovaného ostrovského gymnázia. V tom vedru musela v autě přebývat s odpadky na poměrně malém prostoru a, jak později sama uvedla, smrad byl tak hrozný, že, cituji: „polykala zvratky“. A když konečně dojela ke škole, zjistila, že školník zamknul bránu. No věřili byste tomu? Ona se však navzdala. Skrz ostnatý drát otevřela víko kontejneru a naházela do něho obrovské pytle. Máma si vždycky poradí! Prohlížím si všechny kolem stolu. Uvědomím si, že mám mámu, tátu, Vojtu, Báru, Bětku, Dáňu, Marťu, Markétku, Adámka i Alenku opravdu moc ráda. Snad je to vážně to nejdůležitější.
A pak dostanu do hlavy perdu míčem.
P.S.: na níže uvedeném odkazu nalezne zájemce další vybranou literární tvorbu naší Evy
http://liter.cz/Autori/67498-dila.aspx
Martin Pinc
Na hrabalovské téma
Níže uvedený text, který zde zřejmě poprvé a velmi opožděně publikuji u příležitosti stého výročí narození Bohumila Hrabala, je dílem mého slovutného tchána, středoškolského profesora českého jazyka a literatury, pana Miloše Hoznauera. Ve zkratce ukazuje klikatou cestu, po které putovala naše literatura v poválečné době.
Martin Pinc
Česká vláda a juvenilní justice
Naše masmédia se tak jako vždy i v nedávných dnech široce zajímala o mnohotvárný život v naší zemi - všechna významná média (televize, noviny, internetové portály) například výborně zpravodajsky pokryla masovou demonstraci (3 osob) proti presidentu Zemanovi v Ostrově v Karlovarském kraji. Proto není divu, že jim občas unikají tak nepodstatné otázky, jako je reálná hrozba likvidace rodin prostřednictvím všemocné "juvenilní justice". Naproti tomu na nedávném zasedání naší vlády byl s velkou pozorností projednáván dopis, zaslaný sdružením "Slovanská kulturní tradice" (podpořený dalšími organizacemi a jednotlivci) a z reakce vlády je zřejmé, že jí tato otázka a její dopady na naši společnost není lhostejná - viz přiložená odpověď.
Martin Pinc
Otcové na odstřel?
Chování dětí a mladých lidí se v dnešní době vymyká tomu, co se dříve pokládalo za normální. Berou drogy, mají sklony k násilí, nedokážou navázat trvalé vztahy a v životě jim chybí perpektiva. Mezi odborníky se stále více prosazuje názor, že příčinou tohoto problému je do značné míry nepřítomnost otce v rodinách – ať už fyzická, nebo emocionální. Výchova dětí není jen úloha ženy, jak se to dnes často předkládá, a otec má v rodině mnohem vyšší poslání, než jen zabezpečovat příjmy a řešit technické problémy v domácnosti. Tak dlouho byla moderními „vychovateli“ propagována „bezkonfliktní výchova“, tak dlouho vykřikovali, že máme děti nechat, ať si dělají, co chtějí, že jejich neposlušnost je „žádoucí způsob, jak mohou nalézt sebe sama“, až jsou dnešní rodiče, a zvláště otcové bezmocní: Autorita se stala něčím zakázaným – otec má být kamarádem svých dětí, tím, který jim se podbízí, stal se „měkkým“ a beztvárným.
Martin Pinc
Stereotypy, které se nezakládají na pravdě?
Podle sociologa Zdeňka Slobody ze společnosti Proud biologické rozdíly mezi mužem a ženou jsou irelevantní. Mužství a ženství jsou jen společenské konstrukty. Jinak si jeho výrok neumím vysvětlit. Muž a žena ovšem nejsou nějaké role, které dotyční „hrají“, jak se nám snaží vnutit lidé typu pana Slobody. Mají prý vědecký podklad: Ohánějí se totiž výzkumy sociologů, které prý ukázaly, že děti dvou matek či otců nemají s určením role svých rodičů problém. Otázka stejného pohlaví prý neexistuje, vše je jen věc dohody kdo nakoupí, vypere, uvaří, vyzvedne dítě ze školy či ho dovede do kroužku.
Martin Pinc
Demonstrace v Paříži proti homo-sňatkům
Za okázalého nezájmu našich mainstreamových médií probíhají už několik měsíců ve Francii protestní demonstrace proti homo-sňatkům a adopci dětí homosexuály. Pokud se nějaká informace vypíchne, pak je to sdělení, že prý „tvrdé jádro demonstrantů“ tvoří ultrakonzervativní „homofóbové“, kteří prý měli hodinu po skončení demonstrace zaútočit na sídlo socialistické strany a skandovali výzvy za odstoupení prezidenta Hollanda.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Za znásilnění a pokus o vraždu patnáctileté dívky dostal Ukrajinec 19 let
Krajský soud v Plzni odsoudil na devatenáct let Ukrajince Viktora Veselovského, který se loni v...
Svobodu se lidovci snažili dostat pryč ze strany, teď kauzu odkládají
Lidovecká snaha vystrnadit ze strany jednoho ze svých nejznámějších poliků, bývalého šéfa strany a...
OBRAZEM: Jako kolonie na Marsu. Prach ze Sahary zbarvil Athény do oranžova
Obloha nad jižním Řeckem se zbarvila do oranžova. Akropoli a další athénské památky zahalila v...
Policie rozbila gang falešných bankéřů. Volali z Ukrajiny, obrali stovky důvěřivců
Královéhradečtí policisté rozkryli organizovanou skupinu, která má na svědomí podvody tzv....
- Počet článků 257
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x
Seznam rubrik
- politika
- křesťanská apologetika
- historie - fakta a mýty
- rodina a výchova
- kultura a společnost
- Osobní
- Nezařazené