jak už jste psal - na vině jsou rodičové...osobně bych nechtěla, aby mé dítě mělo do svých deseti let jeden z těch "chytrých telefonů", nechci totiž, aby se naprosto odpoutalo od společnosti a pak mělo problém se socializací...vidím to sama na sobě, v mé vesnici nebyl (a stále je jich pramálo) nikdo, kdo by se se mnou byl schopný a ochotný bavit, protože všechny mé tehdejší dvanáctileté vrstevníky zajímal alkohol a cigarety, kdežto já se zajímala o kluky z plakátů a psala povídky o mých vysněných idolech...díky tomu jsem převelice ráda, že jsem prožila vcelku normální dětství a že si na něj mohu kdykoliv s radostí vzpomenout

všechny mé tehdejší dvanáctileté vrstevníky zajímal alkohol a cigarety, proto nechci, aby mé dítě mělo jeden z těch "chytrých telefonů" 

Jako horší problém spíš vidím, že se neustále zvyšuje příjem informací. Nedávno stačila škola a pár pořadů v televizi, teď ještě přidejme internet a počítačové hry. 

Zvýšení kriminality bych ale hledala jinde než ve hrát nebo na facebooku. Duševně zdravý člověk je schopen žít reálný i virtuální život a odlišovat mezi nimi.

Moc se to neliší od denního snění. 

Já myslím, že paušalizujete. Samozřejmě že když student proleze školu jenom proto, že umí nepozorovaně opisovat z mobilu, je to špatné. Ale pokud má obecný přehled, což by mu měl učitel dát i přes pokusy o podvádění s chytrým telefonem, tak je to "on-line", jak říkáte, přínosem - člověk nemusí mít hlavu napumpovanou detailními vědomostmi a může se tak věnovat právě třeba té kreativitě. Ale to je už na rodičích a na vlohách samotného dítěte, jak se k tomu všemu postaví. Rozhodně přístup v duchu "nesmíš to používat, protože pak budeš hloupý" se mi nezdá jako správný směr.

O tempora o mores!

Pred 30 lety si na nas lidi stezovali, ze my deti porad sedime pred televizi, chceme pouzivat kalkulacky a poradne uz neumime pouzivat ani logaritmicke pravitko.

Vidím to podobně - mládež je vždy nenapravitelně zkažená.

Pokud jde o tablety, herní konzole a smartphony, tak je pravda, že na to ještě nemáme zažítá pravidla, v jaké míře je můžeme dětem dávat. Ono je to těžké, když za mého dětství neměli naši ani telefon, protože po 10 letech žádosti pořád nebyla kapacita ústředny. Takže se logicky nemohly nasbírat zkušenosti generací.

Osobně pochybuju, že by odpovědí byla nutná naprostá abstinence dětí od videoher nebo youtube. Bude to s tím, jako se vším - tj. všeho s mírou. A taky podle rodiny: je rozdíl i mezi rodiči, kolik času tráví online. Ten životní styl rodičů děti zkrátka nějak sdílejí - pokud rodiče jsou typové, že jsou hodně online, tak - a opět v nějaké kontrolované přijatelné míře - si myslím, že se to snese i u dětí.

Samozřejmě máte naprostou pravdu, pokud jde o současný problém nahrazování skutečného světa, vztahů i zážitků těmi virtuálními. U mladých je to počítač a mobil, u starších televize (kterou jste vůbec nezmínil, ale je to úplně to samé). Nicméně takové konstatování faktů je samo o sobě k ničemu. Svět nezměníte, ani byste to neměl chtít. Měňte jen sebe. Ten povrchní a naivní idealismus ve vaší větě: "Je více než kdykoli dříve nutné se tomuto trendu ohlupování a dehumanizace vzepřít, znovu objevit základy lidskosti a vrátit se ke kořenům, k tomu, co dělá lidi lidmi." - to je jinými slovy myšlenka "lidé by se měli chovat lépe, moudřeji". Promiňte, ale takové postřehy opravdu neberu. Snaha vychovávat lidstvo k obrazu svému, představa, že lidé mají být "oduševnělejší", tato idea v místních poměrech někdy nazývaná "havlismus" je nejen nedemokratická (lidé mají svobodu dělat si, co chtějí oni a ne vy), ale především velmi opovážlivá. Vy byste přeci měl vědět, že řád věcí neplánujeme my a vše má svůj hluboký význam, který nejsme ani schopni pochopit v celé jeho dokonalosti. Pokládejme proto i současný svět za krásný, nikoliv za hloupý, zkažený, nelidský. Na nespokojenosti nelze vystavět nic hodnotného. Jen naším "krásným", pozitivním přístupem jsme schopni ovlivňovat své okolí, tím vnitřním světlem, které z nás může vycházet a svítit i na ostatní. Třeba i na ty hloupé děti s chytrým mobilem v ruce.

My lidé jsme pořád stejně líní a pohodlní, chceme si zjednodušit život. Dříve jste si ten tahák musel napsat sám (a něco jste si při tom sestavování informací i naučil), dnes na to máte nástroje. Neříkám tím, že taháky nebo jiná forma opisování je správné. Také ale mi ale nepřijde úplně správné stavět vzdělávání hlavně na biflování. Při své práci náročné na konkrétní a detailní informace využívám obojí - obecná znalost problematiky , která mi pomůže určit směr řešení, tak nástroje které mi dají detailní informace. Díky těm nástrojům jsem schopen připravit během několika minut složité řešení, které by si jinak vzalo 10x více času. Těmi nástroji je schopnost efektivně využívat softwarové nástroje jak pro vyhledání, tak pro aplikaci. Nelituji hodin, které jsem v mládí proseděl nad počítačem, protože se pro mě stal intuitivně využívaným nástrojem a naučil jsem se mnohem více než jiní, kteří se to učili jen na škole. Stejně tak ale nelituji toho, že mě od PC někdo vyháněl, protože mládí prosezené jen u PC by bylo promrhané. Hanit moderní techniku mi přijde poněkud zbytečné, protože o tom co vyroste z vašich dětí nerozhoduje ona, ale rodiče. A také striktní zákazy asi nejsou moc efektivní, protože to po čem touží a nesmí to nyní vlastnit si pak stejně s daleko větším zaujetím budou zajistí samy (to je má  osobní zkušenost z dětství  ). Já osobně bych preferoval vyváženost ... moderní technika a zábavy ano, ale vyvážit to dalšími zájmy.

když naše neelektronická mládež kradla jablka sousedovi považovala to za normu....dnes už venku nevidíte "Češi nekraďte".....asi ne vše jde k horšímu....mimochodem, pokud by mládež bez koníčků neseděla u pc možná by z nudy venku házela kamením do oken nebo aspoň obaly od Lybaru do ohně rozdělaného na smeťáku...to dělali zase výlupci naší doby. Dnešní mladí jsou v průměru naopak v lecčems dál než my, jsou kultivovanější, zcestovalejší, jejich mentální svět ne vždy končí domácím dvorkem..a logicky mezi nimi jsou i tupci jako za našich "dobrých časů".

O tempora o mores je znak duševního zchátrání...škoda, že vás to raflo tak brzo...dle fota jste na to ještě "mlád" 

Máte pravdu... Ono je špatné, když technika má zjednodušovat práci lidí, zejména pokud se jedná o věci, kde člověk musí přemýšlet... Protože pak už člověk nepřemýšlí nad ničím... Např. taková GPS. Lidé si na ni už tak zvykli, že bez ní nenajdou cestu z práce domů, není to smutné? Ach jo, lidi, myslete někdy trochu!!!

Hloupi rodice = hloupe deti. Nic vic, nic min.

Já myslím, že některé věci prostě patří ke všeobecnému přehledu a člověk by je měl vědět, i když se mu zdá, že každá jednotlivost je vlastně v životě k ničemu. Ale souhrn vědomostí právě dává ten všeobecný přehled, který je někdy pro život důležitý.

Nedávno někdo v nějaké diskusi napsal, že kdyby vyvěsil někde na Internet pojednání o tom, že „Pathagoras byl japonský admirál, který velel japonské invazi na Kanárské ostrovy za II. Světové války“, tak se najdou určitě studenti, kteří jsou schopni to „ošlehnout“. Když ale budu ze školy tušit, co to je pythagorova věta, že se týká pravoúhlého trojúhelníku (přesné znění si samozřejmě můžu na internetu najít, když to budu po letech potřebovat), kde leží Kanárské ostrovy a kde zhruba probíhaly boje s Japonskem atd., tak hned vím, že to je celé pitomost. Toto je samozřejmě triviální a absurdní příklad. Ale když budu mít určitý přehled, tak budu umět i na tom internetu třídit a posuzovat různé informace a to i ve věcech důležitých a třeba jednou nesednu na lep nějakému podvodníkovi, atd.

Je obecne znamo, ze Pythagorova flotila vyzdvihla u Africke pevniny potopenou Nemeckou kapesni lod, kterou posleze dle nedaleko ustici reky pojmenovala Kongo a zaclenila do flotily Japonske.

Zcela souhlasím. Není to o mentorování, ale stejně tak to není o umění "vědět kde co najdu". Naučit se slovo "google" totiž pro život nestačí.

Je mi 38 let, denně pracuji s počítačem, ale "chytrý telefon" jsem nepořídil ani sobě. Zkrátka nepotřebuji být pořád "onlajn", přátele mám raději živé než virtuální a když s nimi chci mluvit, prostě jim zavolám z obyčejného telefonu a někam spolu zajdeme.

Dnešních dětí je mi trochu líto. My jsme měli fantazii, kamarády, hry... oni mají "fejsbuk" a ke štěstí jim stačí rychlé připojení. Docela slabota, řekl bych.

(ostatně ono stačí mnohé mladé i vysokoškoláky vidět v některých soutěžích - bez mobilu často nevědí opravdu základní věci).

To máte pravdu, ale bohužel za to nemůžu děti,ale lidé vaší a tedy i mojí generace

V jakém smyslu? Máte na mysli výchovu?

Proč vyčítáte dětem chytrý telefon, facebook a internet, když sám užíváte počítač? Před x lety, když začínaly počítače v domácnostech, tak se to samé říkalo o nich... Proč tedy nepíšete na stroji a přátelům neposíláte dopisy? Neni potřeba lamentovat nad starými časy, lepší je se přizpůsobit současné době...

Chlape, kolik vám je let? Píšete jako by vám bylo 90 

Hluboce s Vámi nesouhlasím. Doba memorování skončila. Dříve člověk, aby byl úspěšný, neměl jinou možnost, než nasoukat do hlavy spoustu vědomostí. Případně mohl s sebou všude tahat batoh knih, ale i tak mohl mít při sobě jen omezené množství informací. Dnešní doba je jiná. Informace jsou díky mobilní konektivitě všude na dosah a je jich k dispozici milionkrát více. Je nereálné je nastudovat všechny. To co je důležité, je umět získat v krátké době přesně to co potřebuji. To by měl být hlavní cíl školy. Naučit děti analyzovat problém, získat potřebné informace, umět je aplikovat. Navíc skutečnost, že nastupující generace má k dispozici tuto techniku umožňuje, aby byli úspěšní i méně nadaní lidé, kteří tu schopnost pamatovat si spoustu věcí nemají. A to je přece ohromný pokrok pro celou společnost, i pro ty nadané.

Problém ovšem milý pane je, že s dítětem, které sice ví, jak si co vygooglit, ale v hlavně nemá v podstatě nic, si ani nepopovídáte, což jaksi zplytčuje jakýkoli sociální kontakt. Dříve, a to i když jsme třeba seděli v parku na lavičce, nebo v hospodě, to už je fuk, bylo o čem se bavit, neb jsme vědomosti měli v hlavě, dělali jsme si na věc názor a podobně. Dnes jsou děti, pokud náhodou nesedí u pc ale sejdou se v parku, schopny bavit tak akorát o tom, jak hrozný měla která superstar na sobě účes či model, neb to jim utkví v hlavě ze sledování všech těch úžasných moderních médií...ale když obrátíte jejich oči vzhůru a zeptáte se jich, kde je třeba velký vůz a nebo se jich zeptáte na to, co to za lavičkou kvete, či si s nimi budete chtít popovídat o historii olympismu (v případě, že budou náhodou vzývat právě nějakého sportovce), tak budou bez svého chytrého telefonu vedle jak ta jedle...

Taky jsme věděli, jak si poradit ve složitých životních situacích...zajímalo by mě, jak si poradí tyto děti až budou někde bez gůglu apod....

Stejně jako vy, ale přeci jen budou mít větší přehled

To je právě to, čím si zdaleka nejsem jist. Jestliže se v problematické situaci ocitnou v momentě nedostupnosti informačních technologií, budou mít docela problém si informace najít.

Protože s dětmi pracuji a trávím s nimi dost času na cestách, mohu vás ujistit, že za půl hodiny ve vlaku jim nejméně desetkrát vykulím oči tak, že lapou po dechu...a to pouze informacemi a všeobecným přehledem, který mám ze školy a doby studií. Nerozebíráme žádné složité filozofické otázky...prostě jen běžné věci...

Tohle můžu potvrdit, i obyčejným věcem se diví. Ovšem alarmujícím jevem je, že nevzdělanost má čím dál vyšší věk. Pořád mluvím o dětech školou povinných.

Nebudou se zdrzovat recmi a pujdou za hospodou nebo na lavicce primo na vec!

Takže podle vás by měla škola děti ne učit, ale umět vyklikávat vědomosti? To s vámi tedy hluboce nesouhlasím. Že mám připojení kdykoliv a kdekoliv, to mi vzdělání nepřinese. Samozřejmě je velmi naivní si myslet, že milionkrát víc informací mě vzdělá. Tak to tedy ani omylem.

Dítě by mohlo už v mladém věku  analyzovat třeba problém jak postavit podsadu stanu, když bude mít v hlavě Pythagovovu větu a pravidlo 3-4-5. V lese google obvykle není ..... dávám to jenom jako jeden z tisíců možností, jak dokázat, že googlování NENÍ a nemůže být základem pro obecnou kategorii vzdělání.

Ale vzdyt to vse tu bylo i pred X lety, jeste nez si nekdo vubec umel predstavit krabicku o rozmerech mobilu, ktera v sobe ma vykon stolniho PC. I ja prosedel cast sveho detstvi u ZX Spectra, 286ky atd ... Poznamenan se tim necitim, ba naopak. Na rozdil od spousty svych vrstevniku jsem se s vypocetni technikou naucil pracovat a zivi me to do dnes, zatimco vetsina naroda marne hleda tlacitko power. Ve skole me o tom naucili velke kulove, dokonce si pamatuji hodiny IT na stredni, kde si ucitelka kamsi odesla a rekla Ondro, vysvetli jim to. Ono to z Vaseho pohledu tupe hrani her v utlem veku ma z meho pohledu jednu velmi pozitivni stranku, deti maji hlavy otevrene mnohem vic nez kdejaky staresina a nauci se s technikou naprosto bezbolestne pracovat. Ono behat cele detstvi po lesech, cvrnkat kulicky a pak nastoupit do pracovniho procesu, kde se te technice v dnesni dobe proste nevyhnete, neni dvakrat stastne. Imho mnohem vetsi problem vidim v naproste pocitacove negramotnosti samotnych rodicu, kteri dite posadi pred telefon/konzoli a dal uz je nezajima, co tam delaji ... to dite tomu nezridka kdy po chvili rozumi mnohem vic. V dnesni dobe je dostatek her (na rozdil od meho detstvi), ktere nejen ze zabavi, ale ty deti i neco nauci, nebo rozvinou jejich schopnosti.

Mluvíte z pozice otce dětí, nebo jen obecně? Já samozřejmě sleduji, jaké hry děti nejčastěji hrají a jejich skladba je alarmující - pokud to nejsou  "střílečky", tak to bývají "gtačka" (cílem hry je cesta prostého lupiče, který se pomocí dlouhého sledu vraždění stane mafiánským šéfem svého města). V lepším případě hrají hry o dobývání cizích území. Ještě tak nejméně škodlivé jsou stále přežívající "plošinovky", nebo všelijaké simulace. Děti se samozřejmě naučí ovládat počítače velice snadno - dnes ovšem také proto, že spuštění počítače a jeho software je nesrovnatelně snadnější, než před 20ti lety, kdy se vše dělalo z příkazové řádky. Článek je ale především o nebezpečí prožití svého života ve virtuálním světě, místo reálného.

Je zajímavé, že v 1.polovině 20-tého století nebyli domácí PC - tedy ani střílečky ani GTA a v Evropě se válčilo stále - např. V tom to není.

Pane Ponerte, nezlobte se, ale vaše argumentace je úchylná. Srovnáváte nesrovnatelné. Mimochodem, právě zkušenost 2 světových válek (a obava z použití jaderných zbraní v případném konfliktu) vedla Evropu k ukončení otevřených válek. 40 let ale trvala válka studená, během které jsme byli, jako obyvatelé "východního bloku" zajatci svých států. Porovnejte raději celkovou úroveň morálky tehdy a dnes, jak se odráží v rozvodovosti, množství potratů, kriminalitě, atd. V čem to tedy podle vás je?

Já bych řekl, že to určitě nebude hrama nebo moderníma technologiema, spíše výchovou, hrozícími tresty za kriminalitu.... Ono, když se podíváme např. na naše nejvyší představitele, tak u Dooma, C&C ani Facebooku určitě v mládí moc času nestrávili a morálku kdo ví jakou nemají. A pokud se takové příklady dají dohromady s nezájmem rodičů, vtoukáním do hlavy práv a nikoli povinností, tak moderní technologie mají na úpadku "morálky" jistě minimální podíl.

Víte, i já jsem "ajťák" a prošel jsem podobnou cestou jako vy. I já nemám problém s tím, že je třeba, aby se děti naučily s tou technikou zacházet, protože v konečném důsledku je to může velmi solidně živit a zabezpečit. Ale situace, kdy si děti místo učení prostě otevřou v telefonu prohlížeč a najdou příslušnou stránku, aby ji mohly opsat do písemky...to opravdu nevede ke vzdělání.

Víte, za našich dob...kdy na gymplu se objevily první IQ151 právě v době, kdy jsem byl ve druhém ročníku, učitelé vcelku nebyli proti psaní taháků...protože bylo třeba ty informace vyhledat, zpracovat, přepsat...čímž se člověk do problému dostal, něco se o něm naučil a v konečném důsledku zvládnul látku. dnes děti nejlépe umí Ctrl+C a Ctrl+V .... kolikrát ani nečtou obsah toho, co za svou samostatnou práci vydávají, čímž dochází i k úsměvným, až absurdním minelám....

Naše mládež miluje luxus. Má špatné chování a opovrhuje autoritami – neprokazuje úctu starším a místo pohybu a cvičení raději plácá hlouposti.

Děti jsou dnes tyranské; doma vůbec nepomáhají. Už se nepostaví, když někdo starší vstoupí do místnosti. Odmlouvají a vzpírají se svým rodičům, ve společnosti mluví hlouposti, nenasytně hltají jídlo a tyranizují učitele.

Toto napsal o mladých lidech své doby filozof Sokrates, který žil kolem roku 400 před naším letopočtem. Jedne co tam chybi je pridat vetu o pocitacih a/nebo drogach ...

Zdánlivě se to podobá... Co to má ale společného s dnešní závislostí na počítačích a virtuální realitě? Naprosto nic. Zkuste prosím napsat nějakou konkrétnější reakci.

Většina škol nedovoluje používat během vyučovací hodiny mobil.

Nechcete snad mladším generacím dávat za vinu, že se narodily do doby, kdy jím technika umožňuje všechny tyto věci? Máme Vám snad my, osoby z mladší generace dávat za vinu, že jste měli naprosto trapné koníčky? Že jste jako malí klečeli na kolenou a cvrnkali kuličky do díry? Samozřejmě, že ne. Člověk se přizpůsobuje možnostem své doby. Nevím, proč bychom si měli odříkávat věci, které jsou nám snadno dostupné a technický pokrok je umožňuje. 

Proč bych nemohl denně vzít svůj telefon do ruky a podívat se, co je nového ve světě, jak dopadl fotbalový zápas, kde mám další hodinu anebo si třeba zkrátit čekání na autobus tím, že si zahraji nějakou hru. Je to všechno o volbě člověka samotného. Jestliže si toto všechno dopřát chce, tak v tom nevidím žádný problém. 

Jistě máte pravdu v tom, že někteří lidé se až velice snadno nechají pohltit tímto světem, nechť je jím to souzeno. Já ale nemám tendence vyfotit každý roh ulice, kde jsem se zrovna objevil. Mám rád svoje soukromí. Taky občas ve škole, když jsem fakt s vědomostmi v koncích, se podívám na internet a zjistím odpověď na otázku v písemce, ale rozhodně na to nejsem pyšný, protože tím podvádím sám sebe. Proto se po hodině na dané téma podívám a to, co jsem nevěděl se naučím, protože kdybych tam neučinil, šidil bych sám sebe. 

Menší děti se asi nebudou na věc koukat tak, jako třeba já - zároveň nechci říci, že můj pohled na věc je ideální a nejlepší. Proto je třeba, aby jejich výchovu usměrnili rodiče, ale ne tak, že jim zakážete všechno, co se Vám nelíbí, ale naučíte je s tím zacházet tak, aby neohrozili sami sebe, svoji osobnost, rozhodování apod.

Nakonec si myslím, že hodně lidí, kteří do styku s chytrým telefonem přijdou, si jej oblíbí. Nabízí totiž tolik možností a je schopný člověku ušetřit mnoho času, byť se Vám může zdát, že právě kontaktem s touto věcí ten čas ztrácíme.

Pane Čermáku, zdá se, že berete tuto věc velmi osobně. Já vás přece neobviňuji z toho, že je nějaký zločin, že umíte dobře využívat moderní technologie - to je naprosto v pořádku. Problém je, že pro mnoho lidí (zvláště dětí) jsou tyto technologie velikým svodem - místo, aby oni ovládali je, stávají se na nich závislými. Jsem ale optimista: Pokud se týká dětských her, v poslední době pozoruji u našich dětí zajímavý jev - čím dál více je baví ty naše staré hry a podle vás "trapné koníčky (třeba i s kuličkami). Objevují kouzlo deskových a jiných stolních her, velice "in" je teď třeba i jojo. Nejlepší část svých prázdnin tráví na táboře v lesích, kde není signál a kde si všechno dělají sami. Přikláním se dokonce k tomu, že k počítačovým hrám se uchylují především v momentu, kdy se nudí a nemají lepší náplň svého volného času. To, že se mládež v MHD chová naprosto ignorantsky (a buď předstírá, že se zabývá svými mobily, nebo si s nimi hraje doopravdy), je ovšem zcela prokazatelná každodenní realita.

Dříve měli walkmany, předtím byli zabráni do komiksů, předtím do knih a ještě dříve? To MHD neexistovalo

Dříve se uličnicky vozili načerno pivovarským vozem a taky se tvářili že neexistují, haha

Nevím, co je pro vás osobně dříve, ale my jsme byli vychovaní, že jsme v tramvajích ze svých míst vstali, když nastoupili senioři, nebo invalidé. K tomu ostatně nabádaly i cedulky, které byly tehdy v MHD ("mladší uvolněte místo starším").

Samozřejmě,ale taky se našli v naší generaci mladí, kteří nevstávali. A jelikož jsem byl na rodičovské dovolené s malým synem, tak můžu porovnávat, kdo mi pomáhal např s kočárkem. Většinou to nebyli lidé středního věku, ale mladí cca 15 – 20 let, takže si myslím, že to nebude tak zlé jak zde líčíte. A když vidím jaký má přehled můj starší syn v 10-ti letech tak se nestačím divit. A to myslím nejen v oblasti PC, ale všeobecně. Ba ne, tahle generace je opět výš jak ta předešlá!! Například sociální přístup k slabším, to bysme se mohli od nich učit, my vyrostlí v socialismu.

Nerad bych jednostranně generalizoval, v MHD jezdím denně, popsal jsem své zkušenosti. Je možné, že je máme odlišné. Pokud má váš syn v 10 letech o všem perfektní přehled, pak blahopřeji. Já doufám, že i naše děti jsou dobře vychované, ale rozhodně to není zásluhou počítačových technologií. Ty s tím nemají nic společného. Daleko spíš to je díky křesťanskému prostředí, které je obklopuje.

Neskutečně naivní článek. Každá další generace pracuje s větším množstvím informací než generace předešlá a o internetové generaci to platí dvojnásob. Schopnost vyhledávání relevantních informací je jednou z nejdůležitějších dovedností, které si člověk může osvojit.

Bohužel ten článek není naivní ale spíše znepokojivě pravdivý. Docházím na část úvazku učit na vysokou školu technického směru a s mnoha dalšími kolegy se stále více shodujeme na tom, že současná přemíra superchytré technologie začíná z mladé generace pomalu ale jistě vytvářet omezené pitomce. Oni už totiž přestávají umět s informacemi pracovat. Oni mnohdy jen tupě přežvýkají, co jim vypadne z vyhledávačů. Počítač má každý už i v mobilu, ale něco naprogramovat, to už neumí skoro nikdo.

S informace se zacina spatne pracovat protoze jich je prilis. A nemate pravdu,  "neco naprogramovat" nyni umi mnohem vice lidi nez treba pred 20 lety.

Pane Kahane, zkoušel jste "něco naprogramovat" před 20 lety a dnes? Pokud ano, tak byste věděl, jak je to nebetyčný rozdíl.

To je pravda, s vědomostma o programování před 20ti lety by vás dnes nevzali ani do "kroužku" ve škole.

To bych si dovolil zkorigovat. Před dvaceti lety byly nástroje na mnohem nižší úrovni a tyto principy zůstaly zachovány dodnes. Jen bohužel jsou zakryty takovým množstvím nástaveb, že už se dnes počítač programuje jako robot Karel. Některé profesionální nástroje doopravdy umožňují programování už i graficky. Že za tím vším se ale řinou jen sekvence jedniček a nul, které jen překlapávají gatewaye, prohazjí data mezi paměťovými adresami a registry a občas nahodí smyčku či větvení (a to rozhodně ne nějaké IF) a jako vrchol luxusu zavolají subrutinu nebo přerušení, aniž bych musel s celým zásobníkem někam hýbat já, to už skoro nikdo neví. A právě tyto znalosti mnohdy osvětlují problematiku toho, co vlastně právě PŘESNĚ programuji. Dovoluji si přidat jeden malý link, kde to rozepisuji trochu více: http://lukasplachy.blog.idnes.cz/c/202280/Priznejme-si-to-IT-je-v-pikach.html