Umělý život na dosah?

Včera proběhla médii zpráva, že americký biolog Craig Venter a jeho spolupracovníci ve své laboratoři dokázali kousek po kousku poskládat bakteriální genom. Venter se už 15 let pokouší vytvořit umělý život, je o něm známo, že stál mimo jiné za komerčním projektem sekvenování lidského genomu, který v závěru minulého století konkuroval obdobnému projektu placenému z veřejných zdrojů. Už v říjnu roku 2006 si Venter podal žádost o patent na přípravu umělého organismu. Přesněji řečeno uměle vytvořeného souboru genů, které by bylo možno vložit do buňky zbavené dědičné informace, a tím jí vdechnout nový život.

„Vzorem pro syntetický genom byla bakterie M. mycoides, nicméně sekvence byly upraveny - nejde ale o nový genom navržený na zelené louce, jen o modifikaci již existujícího. Genom byl vložen do vykuchané bakterie Mycoplasm capricolum a bakterii „ovládl“, tj. začala se chovat jako M. mycoides (i když několik genů bylo při „nabootování“ genomu porušeno). Po pravdě řečeno, ani celý postup se neodehrál úplně uměle. V současnosti nejsou k dispozici techniky, které by dokázaly vyrobit potřebně dlouhé molekuly DNA s požadovanou přesností. V laboratoři se proto syntetizují kratší úseky a ty se pak vloží do kvasinek či bakterií a nechají propojit prostřednictvím jejich enzymů. Venterův tým plánuje postupně konstruovat organismy s požadovanými vlastnostmi – třeba řasu, která by při fotosyntéze klasicky vychytávala CO₂, ale jejím produktem by pak byly v rafinériích zpracovatelné uhlovodíky. (Poznámka: Řasa je ovšem eukaryotický organismus s delším genomem, ale i složitějším uspořádáním DNA do chromozomů.)“ zpráva ze Science Today.

Nejsem biolog a absolutně si proto netroufnu výzkumy tohoto vědce hodnotit z odborného hlediska. Přesto mne jeho úsilí o vytvoření jakéhosi modifikovaného „umělého“ života (designovaného už na molekulární úrovni) a troufalé tvrzení, že zakrátko bude možno produkovat organizmy, které budou schopny napomoci k řešení největších problémů lidstva - globálním oteplováním počínaje a epidemiemi infekčních nemocí konče, nesmírně leká. Nový vědeckotechnický obor má přitom už název – má to být „syntetická biologie“, tedy úprava a příprava nových organismů šitých na míru nejrůznějším úkolům, a to s využitím molekulární biologie a nanotechnologií.

Pokud jsem alespoň něco (velice, velice málo) pochopil z mapování genomu člověka a různých dalších živočichů a rostlin, je to fakt, že sestavit „mapu genomu“ a skutečně mu porozumět, ovládnout tento genom v celé jeho komplexnosti jsou dvě zcela odlišné věci. Tento rozdíl by se (se značnou básnickou licencí) možná dal přirovnat k tomu, umět přelouskat abecedu nějakého národa a na tomto základě si troufat tvrdit že znám celou jeho obsáhlou literaturu, vznikající během mnoha staletí. Významnou součástí genetického kódu různých organizmů jsou např. určité sekvence, které jsou označené jako „junk“ (tedy odpad), kterým, přestože tvoří až 90 % genetické informace, se výzkumníci dlouho nevěnovali, protože je pokládali za jakási bezvýznamná rezidua evoluce. (Wiki: Junk DNA - v překladu odpadní DNA - je označení pro ty úseky DNA, které nemají žádnou známou funkcí, tzn. především nejsou přepisovány v proteiny. Jsou velmi často repetitivní. Jejich odstranění z genomu má ovšem závažné negativní následky.) Dalšími výzkumy se potom překvapivě ukázalo, že tato nekódující DNA vykazuje neobyčejnou podobnost napříč zcela různými, vzájemně „vývojově“ nesouvisejícími druhy. To znamená, že tedy nepodléhá mutačním změnám a tyto úseky si organismus nějakým způsobem před mutacemi chrání.

Ovšem (zdroj – www.osel.cz): „Když se před nedávnem jistý výzkumník (Edward Rubin a se svým týmem z Lawrence Berkeley National Laboratory z Kalifornie) rozhodl velký kus těchto junk sekvencí z genomu myši vystřihnout, očekávalo se, jaké to bude mít následky (podle některých předchozích výzkumů se předpokládalo, že sehrávají roli spouštěcích mechanizmů při vývoji plodu). Jenže jeho myši, kterým zahodil přes dva miliony párů bází, ovšem „zřejmě nevěděly“, že „junk DNA“ jim slouží jako spouštěcí elementy při vývoji zárodku, a bez problémů se narodily. Jediné co na nich vědci (zatím) zpozorovali, by se dalo charakterizovat tak, že se jim změnila pouze jejich povaha. Staly se škodolibými... Vědcům se přesto nechce věřit, že by se organismus tahal s tak obrovským balastem, kdyby pro něj neměl nějaký smysl. Můžeme očekávat, že se vědci nyní rozdělí v lepším případě na dva tábory, v horším na více táborů, a začnou se hádat o to, jak to s tou důležitostí 90% našeho genomu vlastně je.“

Z toho je, myslím, snad trochu patrné, že genetické manipulace se mohou projevit zcela nepředvídatelným způsobem a s nečekanými výsledky. Jestliže se tedy někdo domnívá, že může nejen vlastnosti, ale dokonce i chování a účinky nějakých umělých organizmů předem naplánovat a tyto organizny vyrobit (sestavit jako se montují mechanické výrobky - např. nějaká auta na montážní lince z jednotlivých dílů) a vypustit je do světa, když vědci nemají příliš ponětí, jak fungují a k čemu slouží jednotlivé sekvence DNA existujících organizmů – takové plány mi připadají skutečně smrtelně nebezpečné a jen dost těžko chápu, že je někomu umožňováno se do takovým výzkumů za stávající chabé úrovně poznání pouštět.

Již dnes je velikým (a podceňovaným) nebezpečím pro nejen pro biodiverzitu, ale i pro zdraví a životy lidí a zvířat produkce geneticky modifikovaných potravin. Dosahuje se sice u nich určitých požadovaných vlastností (např. vyšší odolnosti proti škůdcům), ale jejich produkce zároveň způsobuje předem neodhadnutelné důsledky:

- Umírá velké množství zvířat : V Indii se zvířata pasou po sklizni na rostlinách bavlny. Ale když je pastýři nechali pást na plantážích Bt bavlny, tisíce zvířat zemřelo. Pitvy ukázaly prudké záněty a černé skvrny ve střevech a játrech a rozšířené žlučovody. Badatelé říkají, že předběžné důkazy „silně naznačují, že smrt ovcí byla způsobena toxinem. ... velmi pravděpodobně Bt toxinem.“ Podle malé následné studie krmení v Deccan Development Society všechny ovce pasené na BT rostlinách bavlny zemřely do 30 dnů. Ty, které se pásly na přirozené bavlně, zůstaly zdravé. V malé vesnici v Andhra Pradesh se pásli buvoli po 8 let bez problémů na bavlníkových rostlinách. 3. ledna 2008 se pásli poprvé na BT bavlně. Následující den všichni onemocněli a do 3 dnů zemřeli. Bt kukuřice také zřejmě může za smrt krav v Německu, koní, vodních buvolů a kuřat na Filipínách.

Při laboratorních studiích zemřelo dvakrát více kuřat krmených Liberty Link; 7 krys z 20 krmených GM rajčaty dostalo krvácení do žaludku, dalších 7 ze 40 zemřelo do dvou týdnů. Monsantova vlastní studie ukázala důkazy otravy jedem v hlavních orgánech krys krmených Bt kukuřicí, podle špičkového francouzského toxikologa G. E. Seraliniho.

- GMO vyvolávají imunitní reakce - AAEM tvrdí: „Mnohé studie na zvířatech ukazují významnou deregulaci imunity,“ včetně zvýšení cytokinů, které jsou „spojeny s astmatem, alergiemi a záněty“ – to vše v USA narůstá. Podle experta na bezpečnost GM potravin dr. Arpada Pusztala jsou změny imnitního stavu GM zvířat „stálým předmětem studia“.“ I Monsantův vlastní výzkum ukázal významné změny imunitního systému u krys krmených Bt kukuřicí. Italská vládní studie z roku 2008 také shledala, že myši měly imunitní reakci na Bt kukuřici. GM sója i kukuřice obsahují dva nové proteiny s alergenickými vlastnostmi. GM sója má více než 7x více inhibitoru trypsinu – známého sójového alergenu, a testy kožní stříkačkou ukázaly, že někteří lidé reagují na GM sóju, ale na přírodní nikoli. Brzy po zavedení GM sóji do Velké Británie se alergie na sóju prudce zvýšila o 50%. Možná, že americká epidemie potravinových alergií a astmatu je způsobena genetickou manipulací.

- Znamenají velké riziko pro těhotně ženy a kojence: Biolog David Schubert ze Salk Institute varuje, že mezi populací „je nejpravděpodobnější, že děti budou nejvíce nepříznivě postiženy toxiny a dalšími zažívacími problémy“ z GM potravin. Říká, že bez adekvátních studií se děti staly „pokusnými zvířaty“. Zkušenost se současnými pokusnými zvířaty krmenými GM potravinami je děsivá. Když samičky krys byly krmeny GM sójou, většina jejich mláďat umírala do 3 týdnů, zatímco v kontrolní skupině krmené přirozenou sójou umíralo 10% mláďat. Mláďata krmená GM sójou byla také menší a později měla problémy s oplodněním. Když byla GM sója podávána samcům krys, jejich varlata změnila barvu – z normální růžové na tmavě modrou. Myši krmené GM sójou změnily mladé sperma. I myší embrya rodičů krmených GM měla významné změny v DNA. Myši krmené GM kukuřicí ve studii rakouské vlády měly méně mláďat, která byla též menší než normálně. Reprodukční problémy postihují také dobytek. Zkoumání ve státě Haryana v Indii odhalilo, že většina buvolů, kteří jedli GM semena bavlny, měli problémy jako předčasné porody, potraty, neplodnost a pokles dělohy. Mnoho telat zemřelo. V USA asi dva tucty farmářů oznámilo, že tisíce prasat se staly neplodnými po pojídání jistého druhu GM kukuřice. Některá měla falešnou březost, jiná porodila vaky s vodou. Krávy a býci se také stali neplodnými, když byli krmeni stejným krmivem. I v americké populaci stoupá počet dětí s nízkou porodní váhou, neplodnost a kojenecká úmrtnost.

- Nejhorší nálezy z GMO zůstávají uvnitř nás: Jediná studie týkající se lidí odhalila, co může být nejnebezpečnějším problémem z GM potravin. Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. To znamená, že dlouho poté, co přestaneme jíst GMO, můžeme mít v sobě potenciálně škodlivé GM proteiny, které se v nás neustále vyrábí. Řečeno jednoduše, když sníte jeden lupínek vyrobený z Bt kukuřice, může přeměnit naše střevní baktérie v živou továrnu na pesticidy, možná až do konce vašeho života. Když je zmíněn důkaz o přenášení genu na lékařských konferencích mimo USA, lékaři často odpovídají tím, že mezi jejich pacienty došlo v posledním desetiletí k obrovskému nárůstu gastrointestinálních problémů. GM potraviny tedy možná kolonizují střevní flóru severoameričanů.

- Varování vládních vědců je ignorováno a popíráno: Vědci z FDA (Food and Drug Administration) varovali před těmito problémy již počátkem devadesátých let. Podle dokumentů poskytnutých právníky byl tehdy v agentuře vědecký konsensus o tom, že GM potraviny jsou z podstaty škodlivé, mohou vytvářet těžko zjistitelné alergie, jedy, genové přenosy do střevních bakterií, nové nemoci a výživové problémy. Naléhali na své nadřízené, aby vyžadovali přísné dlouhodobé testy.

Ovšem politika GMO, která funguje dodnes, popírá poznatky a obavy vědců a prohlašuje, že žádné bezpečnostní studie o GMO nejsou potřeba. Je na společnosti Monsanto a jiných biotechnologických společnostech, aby určily, zda jejich potraviny jsou bezpečné. Stávající situace je tedy taková, že na vládní úrovni (jak v USA, tak v EU)  se problémy a nebezpečí GMO tutlají. Pouštět se za těchto okolností nejen do produkce geneticky modifikovaných organizmů., jejichž účinky nejsou prozkoumané, ale i do výroby organizmů „umělých“ je tedy podle mého názoru nejen nebezpečné, ale přímo zločinné.