Těžká situace Koptů v Egyptě

Valentin Kusák uveřejnil na svém blogu informaci o pronásledování křesťanských Koptů v Egyptě. Uvedl, že jim v jejich nesnadné situaci téměř nikdo v Evropě nepomáhá. Pokud jde o politickou reprezentaci, má zřejmě pravdu. Přesto nejsou úplně sami. Jejich osud není lhostejný křesťanským humanitárním organizacím, jako je Hlas mučedníků a CSI (Mezinárodní křesťanská solidarita), které Koptům v Egyptě dlouhodobě a účinně pomáhají.

Krátce z historie: V prvních stoletích po Kristu byl Egypt převážně křesťanskou zemí a významným centrem křesťanského vzdělávání. Nicméně od islámské invaze v roce 639 n.l. převládlo v Egyptě muslimské právo a náboženství. Káhira byla jako nové hlavní město založena v roce 969, kdy byla země dobyta Gawharem al-Siqilli (není bez zajímavosti, že to byl mameluk ze Sicílie, etnický Řek). I přes staletí pronásledování a diskriminace koptské křesťanské církve se zde křesťané udrželi jako významná menšina. Dodnes má Egypt na Blízkém východě největší křesťanskou komunitu. Někteří vládní činitelé odhadují, že křesťané tvoří dvanáct procent populace země, ale koptští křesťané prohlašují, že je to až dvacet procent. To ale nelze s jistotou potvrdit.

Přesto, že křesťanství je nejstarší náboženské společenství v zemi, je egyptskou ústavou preferován islám a křesťané jsou považováni za občany druhé třídy (přes popírání tohoto stavu politickou reprezentací Egypta) a jsou často diskriminováni v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti. Egyptská ústava sice zaručuje svobodu náboženské konverze, muslimové obrácení ke křesťanství nemají možnost změnit své náboženství nebo jména na svých identifikačních kartách. Bez umožnění provedení této změny jsou křesťanské ženy úřady pokládány za muslimky a nemohou si vzít křesťanské muže. Děti z takto určených muslimských rodin (i když jsou ve skutečnosti křesťanské) jsou vzdělávány jako muslimové, a těm s islámskými jmény je běžně policií zakazováno navštěvovat kostely. V důsledku toho mají křesťané často zfalšované ID karty, pak jim ale hrozí trestní stíhání za falšování vládních dokumentů. Naproti tomu křesťané, kteří konvertují k islámu, smějí bez obtíží změnit své ID karty.

Egyptští křesťané mají opakovaně problémy, když chtějí budovat a opravovat církevní stavby. Vláda často odmítá udělit pro jejich kostely stavební povolení. A i když jsou žádosti schváleny, jsou často zastavované kvůli obstrukcím místními úřadů nebo úředníků bezpečnosti. Dalším vážným problémem křesťanů v Egyptě jsou únosy a znásilňování křesťanských dívek, které jsou často pak nuceny provdat se za muslimy (i za ty, kteří je znásilnili).
V posledních letech lze zaznamenat jisté snahy o zlešení postoje ke Koptům ze strany egyptské vlády. Některé vzdělávací materiály nyní uznávají koptský příspěvek egyptské společnosti. Stejně tak byly koptské Vánoce v lednu 2003 oficiálně uznány jako oficiální státní svátek (pravoslavné Vánoce se slaví 7. ledna). Přes tyto náznaky změn má Egypt před sebou dlouhou cestu, než bude moci být uznán jako země s náboženskou svobodou. (přeloženo - podle Hlasu mučedníků)

Příklady perzekuce křesťanů v Egyptě během posledního období:

Zpráva o mizení, únosech, násilné konverzi a donucení ke sňatku koptských křesťanek v Egyptě – zpráva o obchodování s lidmi – byla 10. listopadu 2009 uveřejněna CSI a Koptskou nadací pro lidská práva. Podklady pro zprávu byly získány americkým specialistou na obchod s lidmi Michelem Clarkem a egyptskou aktivistkou pro práva žen Nadia Ghaly. Zpráva dokumentuje kriminální praktiky zahrnující podvody, sexuální násilí, únosy, přinucení ke konverzi na islám a násilné svatby. Tento znepokojující jev odpovídá mezinárodní definici obchodování s lidmi. Mezi zdokumentovanými případy jsou:

R.... 17tiletá křesťanka z Al-Fayoum: Zdrogována, unesena, znásilněna, přinucena konvertovat na islám, násilně provdána.

J.... 19tiletá křesťanka z Káhiry: Unesená, znásilněná, obřezána, přinucena konvertovat na islám, násilně provdána.

M.... 15tiletá křesťanka z El Menya: Znásilněním přivedena do jiného stavu, po porodu přinucena konvertovat na islám, fyzicky týrána, násilně provdána, zdrogována a donucena k prostituci.

Zpráva dokazuje že toto jasné porušování lidských práv je možné na základě běžných kulturních norem v Egyptě – často zakořeněných v náboženské tradici – které dovolují násilí proti ženám a nemuslimům. Zpráva také ukazuje, že egyptské autority mlčí k tomuto násilí a nemají vůli zasáhnout.

Březen 2010

Správní soud v Egyptě 30. března zamítl žádost podanou matkou patnáctiletých koptských dvojčat, Maria a Andrewa. Camilia Lutfi obvinila ministra vnitra a ředitele úřadu pro občanské záležitosti z toho, že odmítli chlapcům na rodných listech znovu uvést křesťanské vyznání. (Na rodné listy Maria a Andrewa bylo po otcově konverzi v roce 2005 dodatečně doplněno vyznání muslimské.) Camilia usiluje o uvedení rodných listů do původního stavu, neboť jim v červnu bude 16 let a dostanou identifikační kartu. Obává se, že pokud jim úřady vystaví identifikační kartu s muslimským vyznáním, v případě žádosti o změnu, která by odrážela jejich křesťanské vyznání, budou považováni za odpadlíky. Mario s Andrewem byli údajně rozhodnutím nesmírně zklamáni a prohlásili „k víře není možné nikoho nutit násilím, chceme zůstat křesťany, nechceme se stát muslimy“. (Zdroj: Assyrian International News Agency)

Prosinec 2010

Křesťané v malé osadě na jihu Egypta musejí začít budovat své životy a domovy znovu od začátku, poté co stovky muslimů v reakci na neověřené zprávy o romantickém vztahu mezi místním křesťanem a muslimkou zcela vyplenily celou vesnici (útočníci vypalovali domy a provozovny firem). V osadě Al-Nawahid v guvernorátu Qena, 454 kilometrů jižně od Káhiry, bylo poškozeno nebo zcela zničeno nejméně 23 domů a celá řada firem, ve všech případech se jednalo o majetek patřící křesťanům.

Útok začal 15. listopadu ve večerních hodinách, kdy se stovky muslimů vyhrnuly do ulic s pokřikem „bůh je velký“. Muslimové se oháněli meči, noži a sekáčky na maso a stříleli do vzduchu z pušek. O incidentu informoval Ra'fat Samir, obhájce lidských práv působící v Luxoru. Pět osob bylo zraněno, včetně dvou sedmaosmdesátiletých mužů, kteří utrpěli zranění hlavy. Výtržníci svým počínáním reagovali na zprávu, že dvacetiletý koptský křesťan Hussam Naweil Attallah údajně navázal romantický vztah s osmnáctiletou muslimkou. Podle Samira se v Al-Nawahidu tři místní rodiny sváří o politickou moc, přičemž se dvě z nich snaží vyvolat násilnosti a využívají místní křesťany jako nástroje s cílem sesazení současného starosty.

(Zdroj: Compass Direct)

Leden 2011

poslední násilí případ muslimů vůči křesťanům v Egyptě – výbuch bomby v automobilu zaparkovaném před kostelem v Alexandrii, který počátkem ledna usmrtil 21 křesťanů – je naší veřejnosti dobře znám.

Únorové demonstrace v Egyptě za svržení režimu presidenta Mubaraka zatím, jak se zdá, sjednotily jeho opozici bez rozdílu vyznání. Pokud ale vládu v zemi převezme jediná reálná opoziční síla – Muslimské bratrstvo, je na místě obava, že Egypt bude prohášen za islámský stát se všemi důsledky (včetně zesílení nábožensky motivovaného pronásledování ), které jsou pro tyto státy typické.